Edmontonia Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 76,5-69 miliony let | |
---|---|
Edmontonia rugosidens, rekonstruovaná kostra | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
Podřád | Thyreophora |
Infrařád | Ankylosauria |
Čeleď | Nodosauridae |
Rod | Edmontonia Sternberg, 1928 |
Binomické jméno | |
Edmontonia longiceps Sternberg, 1928 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Edmontonia (pojmenována podle místa prvního nálezu – Edmonton v Kanadě) byl asi 6 až 7 metrů dlouhý[1] a 3 tuny vážící býložravý dinosaurus.[2] Žil před asi 76 až 69 milióny let (svrchní křída). Fosilie tohoto rodu byly objeveny v kanadské Albertě a americké Montaně a Texasu. Původně byly pojmenovány jako Palaeoscincus ("pravěký scink"), toto rodové jméno je však dnes již neplatné.[3]
Tento dinosaurus měl srostlými kostěnými pláty obrněnou hlavu, která měla díky zužujícímu se rypáku při pohledu shora tvar hrušky. Morfologie zubů a také lebky naznačuje, že si vybíral měkčí vegetaci. Disponoval také mohutnými dopředu směrujícími ostny na plecích, mezi kterými se nacházely ploché kostěné desky, chránící oblast mezi rameny a krkem. Díky nim se nemusel spoléhat jen na pasivní obranu před dravci, ale mohl na ně i zaútočit tak, že jim rozpáral břicho. Když to nepomohlo, trup a ocas měl dobře chráněný před zuby dravců kostěným pancířem, i když bez větších kostěných desek nebo ostnů. Dvojice největších kostěných ostnů na plecích byla jakoby rozťatá, vybavená dvěma hroty.
Kostěné zbraně nemusel rod Edmontonia využívat jen na obranu před dravci, ale zároveň je mohli využívat samci po dobu vzájemného zápolení. Byl to převážně samotář, případně putoval krajinou v malých více či méně náhodných skupinách. Známějším příbuzným tohoto rodu byl například později žijící rod Ankylosaurus.