Eduard von Hartmann | |
---|---|
Narození | 23. února 1842 Berlín |
Úmrtí | 5. června 1906 (ve věku 64 let) Berlín |
Místo pohřbení | Columbiadamm Cemetery |
Pseudonym | Carl Robert |
Povolání | filozof a spisovatel |
Alma mater | Rostocká univerzita |
Témata | filozofie, psychologie, pesimismus a nevědomí |
Manžel(ka) | Agnes Taubert (1872–1877) Alma von Hartmann |
Vlivy | Gottfried Wilhelm Leibniz Arthur Schopenhauer Georg Wilhelm Friedrich Hegel Friedrich Schelling Charles Darwin |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl Robert Eduard von Hartmann (23. únor 1842, Berlín – 5. červen 1906, Berlín) byl německý filozof, představitel metafyziky. Proslul tím, že ve své práci Philosophie des Unbewussten z roku 1869 definoval tzv. nevědomí.
Pojem nevědomí Hartmann vyvodil ze studia Böhmeho, Schellinga, Schopenhauera a Hegela. Odborníci vedou spory, do jaké míry jeho pojetí nevědomí připravilo cestu k nevědomí u Freuda – jedni upozorňují, že tato dvě pojetí spolu jen málo souvisejí, neboť Hartmann nevědomí definoval jako metafyzickou kategorii (má u něj spíše význam Absolutna – absolutní vůle i absolutního rozumu), naopak Hans Eysenck tvrdí, že Hartmannovo a Freudovo nevědomí jsou si velmi podobné. Freud každopádně Hartmannovu knihu četl při psaní Výkladu snů.
Hartmannovo dílo je někdy označováno jako panteistické, on sám hovořil o „transcendentálním realismu“.