Ellen G. Whiteová

Ellen G. Whiteová
Ellen G. Whiteová (1864)
Ellen G. Whiteová (1864)
Rodné jménoEllen Gould Harmon
Narození26. listopadu 1827
Gorham
Úmrtí16. července 1915 (ve věku 87 let)
Elmshaven
Místo pohřbeníOak Hill Cemetery
Povoláníspisovatelka
Tématanáboženský vůdce
Manžel(ka)James White (1846–1881)
DětiHenry N. White[1][2]
Edson White[1][2]
William C. White[1][2]
John H. White[1][2]
RodičeRobert Harmon a Eunice Harmon[3]
PříbuzníElizabeth Bangs, Caroline T. Clough, Mary P. Foss, Harriet McCann, John B. Harmon, Sarah B. Belden a Robert F. Harmon (sourozenci)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ellen G. Whiteová

Ellen Gould Whiteová (26. listopadu 1827, Gorham – 16. července 1915, Elmshaven), rozená Harmonová, patřila mezi nejvlivnější postavy první generace Adventistů sedmého dne.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Whiteová se narodila 26. listopadu 1827 v Gorhamu ve státě Maine. V mládí se nechala inspirovat milleritským kazatelem, hlásající blízký konec světa, jež má nastat v roce 1843 nebo 1844. Když se tak nestalo, dostalo se jí zjevení, v kterém byla ujištěna o správnosti počínání komunity, v níž žila. Z této skupinky adventistů, navazujících na W. Millera se v 60. letech 19. století utvořila Církev adventistů sedmého dne.

Ellen G. Whiteová dostávala soukromá zjevení a vize po zbytek svého života. Tato zjevení měla charakter jak soukromý, tak i věroučný a ovlivnila tak utváření věrouky adventistů sedmého dne. V polemikách s jinými církvemi však současníci E.G. White zdůrazňovali, že její zjevení neměla nikdy ve věrouce iniciační roli, ale spíše roli potvrzující. Ve věroučných bodech církve, jejichž hlavní část je obsažena také v křestním slibu, je uznána Božská inspirace jejích spisů. Tato inspirace sice není vnímána jako alternativní zdroj Zjevení k Písmu, její zjevení jsou však v adventizmu vnímány jako pro církev závaznější než je tomu např. u soukromých zjevení u světců římskokatolické církve. V adventizmu však existuje široký, především laický proud, který se nazývá progresivní (odpůrci je pak nazýván liberální, ač s teologickým liberalizmem 19. a 20. století nesouvisí), jež je k inspiraci jejích spisů skeptický. Odpůrci víry v inspirovanost zjevení E. G. Whiteové poukazují na vážný úraz hlavy utrpěný v dětství a její celkové chatrné zdraví, jež může stát za jejími zážitky. Její obhájci poukazují na skutečnost, že v jejích viděních byly obsaženy znalosti, jimiž ona sama nedisponovala (např. poznatky ze soudobé astronomie).

Zemřela 16. července 1915 v Elmshavenu.

Přínos

[editovat | editovat zdroj]

Jejím přínosem ve formování adventismu sedmého dne je na prvním místě důraz na zdravý životní styl, především odmítání alkoholu a tabáku a ve vhodných podmínkách také vegetariánství. Velmi se angažovala také v budování adventistického systému školských a zdravotnických zařízení. V teologických debatách v posledních dvou dekádách 19. století také podpořila v adventismu christocentrický směr, jenž reagoval na přehnanou tematizaci adventistických specifických učení na úkor základních křesťanských nauk. Do jisté míry bylo také její zásluhou, že se v adventizmu neprosadily antitrinitární nauky a adventizmus se formoval na křesťanské platformě. Ač je dnes její odkaz spojený spíše s tzv. historickým adventismem, který se snaží pevně stát za teologií prvních generací amerických adventistů, ve své době vystupovala spíše pro zdravý posun teologie a chápání základních biblických pravd a odmítala strnulý dogmatismus.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Za svého života napsala přes 5000 článků a na 40 knih, které se čtou dodnes.

Výběr děl

[editovat | editovat zdroj]
První český překlad knihy E. G. Whiteové z roku 1894
  • Cesta ke Kristu (česky poprvé 1894)

série pěti knih pod názvem Drama věků

  • Myšlenky z hory blahoslavenství
  • Výchova

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Find a Grave. Dostupné online. [cit. 2023-03-03].
  2. ↑ a b c d Geni.com. Dostupné online. [cit. 2023-03-03].
  3. ↑ Ronald L. Numbers: American National Biography Online. New York: Oxford University Press. Dostupné online. [cit. 2023-02-21].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]