Emise methanu






Zdroje emisí methanu dle antropogenních aktivit (odhady z roku 2020) [1]

     Použití fosilních paliv (33 %)
     Živočišná výroba (30 %)
     Rostlinná výroba (18 %)
     Odpady (15 %)
     Ostatní (4 %)

Rostoucí emise methanu se významně podílejí na zvyšující se koncentraci skleníkových plynů v zemské atmosféře a jsou zodpovědné až za třetinu globálního oteplování v blízké budoucnosti.[1][2] Během roku 2019 bylo celosvětově uvolněno přibližně 60 % (360 milionů tun) methanu z lidské činnosti, zatímco přírodní zdroje přispěly přibližně 40 % (230 milionů tun).[3][4] Snížení emisí methanu zachycením a využitím tohoto plynu může přinést současně environmentální i ekonomické výhody.[1][5]

Od průmyslové revoluce se koncentrace methanu v atmosféře více než zdvojnásobila a asi 20 % oteplování planety lze přičíst tomuto plynu.[6] Asi třetina (33 %) antropogenních emisí pochází z uvolňování plynu při těžbě a dodávkách fosilních paliv; většinou v důsledku vypouštění plynu a úniků plynu jak z aktivní infrastruktury pro fosilní paliva, tak z osiřelých vrtů.[7] Největším světovým emitentem methanu z ropy a plynu je Rusko.[8][9]

Podobně velkým zdrojem (30 %) je i živočišná výroba; především kvůli střevní fermentaci přežvýkavců, jako je skot a ovce. Podle Globálního hodnocení methanu zveřejněného v roce 2021 jsou emise methanu z hospodářských zvířat (včetně skotu) největším zdrojem emisí ze zemědělství na světě.[10] Jedna kráva může vyprodukovat až 99 kg methanu za rok.[11] Přežvýkavci mohou vyprodukovat 250 až 500 l methanu denně.[12]

Třetí významnou kategorií (18 %) se staly toky lidského spotřebního odpadu, zejména ty, které procházejí skládkami a čistírnami odpadních vod. Rostlinná výroba, zahrnující produkci potravin i biomasy, tvoří čtvrtou skupinu (15 %), přičemž největším jednotlivým přispěvatelem je produkce rýže.[1][13]

Světové mokřady se podílejí na trvalých přírodních zdrojích methanu přibližně třemi čtvrtinami (75 %).[3][4] Velkou část zbývajícího množství tvoří průsaky z mělkých ložisek uhlovodíků a klatrátových hydrátů, sopečných plynů, lesní požáry a emise termitů.[13] Příspěvky volně žijících populací přežvýkavců výrazně jsou výrazně nižší, než příspěvky skotu, lidí a dalších hospodářských zvířat.[14]

Časopis The Economist doporučil stanovit cíle pro emise methanu, protože jejich snížení by umožnilo získat více času na řešení náročnějších emisí uhlíku.[15][16]

Globálně zprůměrovaná atmosférická koncentrace a její roční nárůst[17] V dubnu 2022 NOAA oznámila roční nárůst globální koncentrace methanu v atmosféře o 17 částic na miliardu (ppb) v roce 2021 – v průměru 1 895,7 ppb v tomto roce – největší roční nárůst zaznamenaný od začátku systematického měření v roce 1983; nárůst během roku 2020 činil 15,3 ppb, což je samo o sobě rekordní nárůst.[18]

Vliv koncentrace a oteplování atmosféry

[editovat | editovat zdroj]

Koncentrace methanu (CH4) v atmosféře roste a v roce 2019 překročila 1860 ppb, což je dvaapůlnásobek předindustriální úrovně.[19] Methan sám o sobě způsobuje přímé radiační působení, které je druhé nejsilnější po oxidu uhličitém (CO2).[20] V důsledku interakcí se sloučeninami kyslíku stimulovanými slunečním zářením může CH4 také zvyšovat přítomnost ozonu a vodní páry s kratší životností v atmosféře, což jsou samy o sobě silné oteplovací plyny: atmosféričtí vědci toto zesílení krátkodobého oteplovacího vlivu methanu nazývají nepřímým radiačním působením.[21] Při těchto interakcích vzniká také CO2 s delší životností a menší účinností. Včetně přímých i nepřímých vlivů je nárůst methanu v atmosféře zodpovědný přibližně za třetinu krátkodobého globálního oteplování.[1][2]

Ačkoli methan způsobuje zachycení mnohem většího množství tepla než stejná hmotnost oxidu uhličitého, po deseti letech zůstává v atmosféře méně než polovina emitovaného CH4. Oxid uhličitý se v průměru ohřívá mnohem déle, za předpokladu, že se nezmění rychlost pohlcování uhlíku.[22][23] Potenciál globálního oteplování (GWP) je způsob, jak porovnat oteplování způsobené jinými plyny s oteplováním způsobeným oxidem uhličitým, a to za dané časové období. Hodnota GWP20 ve výši 85 pro methan znamená, že tuna CH4 vypuštěná do atmosféry způsobí za 20 let přibližně 85krát větší oteplení atmosféry než tuna CO2.[23] V časovém měřítku 100 let se GWP100 methanu pohybuje v rozmezí 28–34. V případě methanu je GWP100 vyšší než u CO2. Emise methanu jsou důležité, protože jejich snížení může získat čas na řešení emisí uhlíku.[16][15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Methane emissions na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Global Methane Emissions and Mitigation Opportunities [online]. Global Methane Initiative, 2020 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b IPCC AR5 WG1 SPM 2013, Figure SPM.5
  3. ↑ a b Sources of methane emissions – Charts – Data & Statistics. IEA [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Global Carbon Project (GCP). www.globalcarbonproject.org [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Methane Tracker 2020 – Analysis. IEA [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Methane facts and information. Environment [online]. 2019-01-23 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ LEBER, Rebecca. It’s time to freak out about methane emissions. Vox [online]. 2021-08-12 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ TRAKIMAVIČIUS, Lukas. Putting a lid on Russia’s planet-heating methane emissions. www.euractiv.com [online]. 2020-02-18 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ PUKO, Timothy. Who Are the World’s Biggest Climate Polluters? Satellites Sweep for Culprits. Wall Street Journal. 2021-10-19. Dostupné online [cit. 2023-10-27]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  10. ↑ Yes, cattle are the top source of methane emissions in the US. verifythis.com [online]. 5:24 PM EST November 12, 2021 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ TDUS. Cows and Climate Change. UC Davis [online]. 2019-06-27 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ JOHNSON, K A. Methane emissions from cattle. academic.oup.com [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Methane facts and information. Environment [online]. 2019-01-23 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ SMIL, Václav. Planet of the Cows. spectrum.ieee.org [online]. 2017 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b Governments should set targets to reduce methane emissions. The Economist. Dostupné online [cit. 2023-10-27]. ISSN 0013-0613. 
  16. ↑ a b HODGSON, Camilla; TERAZONO, Emiko. How methane-producing cows leapt to the frontline of climate change. Financial Times. 2021-10-10. Dostupné online [cit. 2023-10-27]. 
  17. ↑ SAUNOIS, Marielle; STAVERT, Ann R.; POULTER, Ben. The Global Methane Budget 2000–2017. Earth System Science Data. 2020-07-15, roč. 12, čís. 3, s. 1561–1623. Dostupné online [cit. 2023-10-27]. ISSN 1866-3508. DOI 10.5194/essd-12-1561-2020. (English) 
  18. ↑ Increase in atmospheric methane set another record during 2021 Carbon dioxide levels also record a big jump. www.noaa.gov [online]. NOAA, 2022-04-07 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. 
  19. ↑ US DEPARTMENT OF COMMERCE, NOAA. Global Monitoring Laboratory - Carbon Cycle Greenhouse Gases. gml.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (EN-US) 
  20. ↑ US DEPARTMENT OF COMMERCE, NOAA. NOAA Global Monitoring Laboratory - THE NOAA ANNUAL GREENHOUSE GAS INDEX (AGGI). gml.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (EN-US) 
  21. ↑ BOUCHER, Olivier; FRIEDLINGSTEIN, Pierre; COLLINS, Bill. The indirect global warming potential and global temperature change potential due to methane oxidation. Environmental Research Letters. 2009-10, roč. 4, čís. 4, s. 044007. Dostupné online [cit. 2023-10-27]. ISSN 1748-9326. DOI 10.1088/1748-9326/4/4/044007. (anglicky) 
  22. ↑ Understanding Global Warming Potentials. www.epa.gov [online]. US EPA [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b IPCC AR5 WG1 2013, Chapter 8: Anthropogenic and Natural Radiative Forcing

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]