FROLINAT | |
---|---|
Vlajka hnutí | |
Datum založení | 1966 |
Datum rozpuštění | 14. ledna 1993 |
Předseda | Ibrahim Abatcha |
Vůdce | Ibrahim Abatcha |
Sídlo | Tripolis |
Ideologie | socialismus, islamismus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
FROLINAT (Front de libération nationale du Tchad, tj. Fronta národního osvobození Čadu) byla ozbrojená opoziční skupina v Čadu. Založil ji 22. června 1966 v súdánské Nyale Ibrahim Abatcha, člen vedení radikálně levicové Čadské národní unie.[1] Programem hnutí FROLINAT byla obrana práv muslimských obyvatel severní části Čadu, mezi nimiž převažují Tubuové, proti autoritativnímu režimu prezidenta Françoise Tombalbayeho, upřednostňujícímu obyvatele jihu.[2] FROLINAT podporovala Libye, která jeho prostřednictvím prosazovala svůj nárok na pohraniční území Aouzou.
Bojovníkům této organizace se podařilo ovládnout oblasti okolo města Faya-Largeau na severu Čadu. V roce 1968 byl v bojích s čadskou armádou zabit Abatcha a jeho nástupcem se stal Abba Sidick. V roce 1969 na Tombalbayeho žádost nasadila Francie své vojenské jednotky proti FROLINATu (Operace Bizon) a podařilo se jí povstání potlačit. V roce 1972 však boje vypukly znovu: příčinou byla vnitřní krize čadského státu i angažmá Muammara Kaddáfího, který uznal FROLINAT jako legitimní vládu Čadu. Organizace se poté rozštěpila na dvě frakce, jednu vedl Goukouni Oueddei, orientující se na spolupráci s Libyí, a druhou Hissène Habré.[3] Po převratu v roce 1975 se stal hlavou čadského státu generál Félix Malloum, který přizval Habrého do vlády. V roce 1979 nastal další převrat, po němž byla sestavena prozatímní vláda národní jednoty a prezidentem se stal představitel FROLINATu Goukouni Oueddei. Boje však pokračovaly, v roce 1982 dobyl Habré se svými jednotkami N'Djamenu a prohlásil se prezidentem, Oueddei uprchl ze země a vytvořil exilovou vládu.
V roce 1990 převzal moc v zemi dosavadní Habrého spojenec Idriss Déby. Občanská válka poté utichla a FROLINAT oficiálně ukončil činnost v lednu 1993.