Falcunculus | |
---|---|
pištec sokolí (Falcunculus frontatus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | pěvci (Passeriformes) |
Čeleď | Falcunculidae Chenu & Des Murs, 1853 |
Rod | pištec (Falcunculus) Vieillot, 1816 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Falcunculus (česky pištec, toto jméno se však používá i pro jiné rody ptáků) je rod pěvců, jediný zástupce čeledi Falcunculidae.
Za popisnou autoritu rodu Falcunculus je pokládán francouzský ornitolog Louis Pierre Vieillot (1816). Historicky byl rod Falcunculus klasifikován v různých ptačích čeledích,[1] typicky v rámci problematického sběrného taxonu pištcovitých (Pachycephalidae),[2] jenž od nástupu molekulární fylogenetiky prodělal výrazné proměny vnitřního členění. Současný systém jej klasifikuje jakožto jediného zástupce v rámci samostatné čeledi Falcunculidae (IOC v14.1), ve starších systémech případně zahrnující i jiné rody, například Eulacestoma.[3]
Rod Falcunculus se odvozuje v rámci korvidních zpěvných, nicméně příbuzenské vztahy s ostatními liniemi zůstávají nejasné.[1] Molekulárně-fylogenetická studie z roku 2019 tyto pištce sdružuje s čeleděmi Pachycephalidae, Psophodidae, Eulacestomatidae, Oreoicidae, Paramythiidae, Vireonidae a Oriolidae v rámci kladu Orioloidea.[4]
Rod Falcunculus zahrnuje tři druhy s následujícím areálem výskytu:[5]
Tyto tři druhy však často vystupují jako poddruhy pištce sokolího (Falcunculus frontatus).[3]
Pištci rodu Falcunculus představují středně velké ptáky vejčitého tvaru těla s mohutnou hlavou, krátkým krkem, středně dlouhými křídly a ocasem a tlustým, na konci zahrnutým zobákem. Zbarvení na hřbetě je zelenavé, na spodních partiích spíše žlutavé, obličej vyniká černo-bílou pruhovanou maskou. Na hlavě je patrná chocholka.[1] Velikost činí 16 až 19 cm, tělesná hmotnost pak 27 až 33 g.[3]
Přirozená stanoviště představují eukalyptové porosty, otevřené lesy, příbřežní porosty, občas deštné lesy, a to až do nadmořské výšky asi 1 200 m. Potravu tvoří především hmyz a jiní bezobratlí, dílem i semena a jiné rostlinné produkty. K lovu kořisti skryté pod stromovou kůrou pištcům napomáhá mohutný zobák, občas mohou využívat i větvičky jako nástroje k sondování. Pištci rodu Falcunculus představují monogamní pěvce s biparentální péčí, nicméně stavbu hnízda i inkubaci většinou zajišťuje pouze samice. Hnízdo představuje šálkovitou stavbu z kůry a suché trávy zvenčí pospojovanou pavučinami, ptáci si jej typicky budují ve vidlicích větví asi 6–15 m nad zemí. Samice kladou 2 až 3 bílá, skvrnitá vajíčka, inkubační doba trvá 18–20 dní a mláďata na hnízdě stráví 15–17 dní, několik dalších měsíců však využívají rodičovské péče. Na péči o mláďata se může podílet i potomstvo z předchozí snůšky. Během hnízdění i po většinu roku jsou pištci teritoriální, ozývají se vysokým hvízdáním.[1][3]