Fenylaceton | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | 1-fenylpropan-2-on |
Ostatní názvy | fenyl-2-propanon |
Anglický název | Phenylacetone |
Německý název | Phenylaceton |
Sumární vzorec | C9H10O |
Vzhled | bezbarvá kapalina[1] |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 103-79-7 |
PubChem | 7678 |
ChEBI | CHEBI:52052 |
SMILES | O=C(C)Cc1ccccc1 |
InChI | InChI=1S/C9H10O/c1-8(10)7-9-5-3-2-4-6-9/h2-6H,7H2,1H3 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 134,178 g/mol |
Teplota tání | −15 °C[2] |
Teplota varu | 216 °C[2] |
Hustota | 1,006 g/cm3 (20 °C)[2] |
Index lomu | 1,5165[1] |
Bezpečnost | |
H-věty | H319 |
P-věty | P264 P280 P305+351+338 P337+313[2] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fenylaceton je organická sloučenina s chemickým vzorcem C6H5CH2COCH3. Jedná se o bezbarvý olej rozpustný v organických rozpouštědlech. Používá se při výrobě metamfetaminu a amfetaminu, při níž je běžná známá jako P2P. Kvůli nezákonnému použití byla v roce 1980 ve Spojených státech prohlášena za regulovanou látku zařazenou do seznamu II.[3] U lidí se fenylaceton vyskytuje jako metabolit amfetaminu a metamfetaminu prostřednictvím oxidativní deaminace zprostředkované FMO3.[4][5]
Jedním ze způsobů výroby fenylacetonu je:
kyselina fenyloctová (C8H8O2) + anhydrid kyseliny octové (C4H6O3) + pyridinový katalyzátor → fenylaceton (C9H10O) + oxid uhličitý (CO2) + voda (H2O)
Někdy se místo pyridinu používá octan sodný.[6][7]
Ve 20. století se k syntéze fenylacetonu používal chloraceton, benzen a bezvodý chlorid hlinitý.[8] Reakce zahrnovala Friedelovu–Craftsovu alkylaci.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Phenylacetone na anglické Wikipedii.