Ferdinand Fellner
| Ferdinand Fellner | |
|---|---|
 architekti Hermann Helmer a (vpravo) Ferdinand Fellner | |
| Narození | 19. dubna 1847 Vídeň,  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 22. března 1916 (ve věku 68 let) Vídeň,  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Technická univerzita Vídeň |
| Povolání | architekt |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Fellner mladší (19. dubna 1847, Vídeň – 22. března 1916 tamtéž) byl rakouský architekt.
Život Ferdinanda Fellnera
[editovat | editovat zdroj]Fellner se narodil jako syn vídeňského architekta a stavebního podnikatele Ferdinanda Fellnera st. Studium architektury ukončil ve Vídni a v roce 1870 nastoupil do firmy svého otce, kterou vedl i po jeho smrti. S manželkou Kateřinou měl Fellner dvě děti, Melánii a Ferdinanda (přezdívaného "Ferry" - také architekt).
Ferdinand Fellner zemřel 22. března 1916 ve Vídni a tři roky na to skonal i Herman Helmer.
Ateliér Fellner a Helmer
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1873 založil společně s Hermanem Helmerem ateliér Fellner & Helmer. Koncem 19. století to byl jeden z nejznámějších architektonických ateliérů ve Vídni, který se specializoval hlavně na projektování divadelních budov. Za 43 let své spolupráce navrhli a vyprojektovali více než 200 staveb, které byly většinou realizovány v zemích Rakousko-Uherska.
Fellner a Hellmer vyvinuli vlastní typ divadla s dobrým dispozičním a technickým řešením, přičemž většina z těchto divadel slouží dodnes svému účelu. Z výtvarného hlediska jde o eklektickou architekturu, s překypujícím řemeslným dekorem, využívající pozdější renesanční a barokní formy, v posledních dílech také secesní. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů a exteriérů budov byly i významní umělci své doby - Gustav Klimt a Ernest Klimt, Franz Matsch, Hans Makart a další.
Díky bezpečnostním hlediskům byl ateliér Fellner a Helmer prohlášen za firmu, která má přijatelné ceny a přesně dodržuje termíny, a proto získal zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu (projektoval bytové domy, obchodní domy, vily, paláce a zámky a jiné). Fellner a Hellmer pracovali po celý život spolu, takže nelze oddělit jejich autorský vklad u budov.
Hlavní díla
[editovat | editovat zdroj]- Městské divadlo ve Vídni (1872)
- Lidové divadlo v Budapešti (1874)
- Historická budova Slovenského národního divadla v Bratislavě (1882)
- Státní opera v Praze (1886–1887)
- Divadlo opery a baletu, Oděsa (1887)
- Palác Lanckoroński ve Vídni pro hraběte Lanckorońského (1894–1895)
- Palác hraběte Károlyiho v Budapešti
- Hlavní fasáda Divadla na Vídeňce (1902)
- Národní divadlo, Sofie (1906)
- Secesní divadlo v Mladé Boleslavi (1906–1909)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Fellner na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Fellner na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Obuchová Viera a kol.; Památky Bratislavy, Bratislava 1988, str.. 21-22
- MORAVÁNSZKY Ákos; Die Architektur der Donaumonarchie, Corvina 1988, Maďarsko, str. 53-55
