Ferdinand Foch | |
---|---|
Maršál Ferdinand Foch | |
Rodné jméno | Ferdinand Jean Marie Foch |
Narození | 2. října 1851 Tarbes |
Úmrtí | 20. března 1929 (ve věku 77 let) Paříž |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Katedrála sv. Ludvíka v Invalidovně |
Bydliště | avenue de Saxe |
Alma mater | Polytechnická škola |
Povolání | důstojník a voják |
Ocenění | čestný doktor Washingtonské univerzity (1921) stříbrný kříž řádu Virtuti Militari (1921) čestný doktor Lavalovy univerzity (1921) Řád bílé orlice (1923) velkokříž s hvězdou řádu Virtuti Militari (1923) … více na Wikidatech |
Funkce | 18. křeslo Francouzské akademie (1918–1929) viceprezident (Nejvyšší válečná rada; 1919–1920) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Foch [foš] (2. října 1851, Tarbes – 20. března 1929, Paříž) byl francouzský důstojník, maršál a národní hrdina z první světové války.
Ferdinand Foch se narodil 2. října 1851 ve městě Tarbes. Již jako mladý se rozhodl, že se stane vojákem. Byl horlivým a přesvědčeným katolíkem.[1]
V roce 1871 vstoupil do armády a bojoval v prusko-francouzské válce. Poté se přihlásil na francouzskou armádní univerzitu École de Guerre, kde udělal takový dojem, že dostal nabídku, aby zde zůstal jako učitel. Jeho místní přednášky byly publikovány v knize Principy války. Později, v letech 1907–1911, zastával Foch na této univerzitě funkci ředitele.
Po vypuknutí první světové války byl Foch jmenován velitelem francouzské 9. armády během bitvy na Marně poté, co zaznamenal rozhodující úspěch u města Nancy, kdy během této bitvy velel francouzskému protiútoku. Poté byl povýšen a jmenován velitelem severní armády na Západní frontě v říjnu 1914. V této funkci setrval i v roce 1916 během bitvy na Sommě (pro kterou byl obětován jako francouzský obětní beránek a poslán na italskou frontu).
S příchodem hrdiny od Verdunu, generála Philippa Petaina, který vystřídal Roberta Nivelleho, byl Foch povolán zpět a jmenován náčelníkem generálního štábu v roce 1917.
Po intenzivním přesvědčování Georges Clemenceau, francouzského premiéra, byl Foch v březnu 1918 jmenován vrchním velitelem Spojeneckých sil, v této funkci měl časté spory s generálem Pershingem ohledně rozmístění amerických jednotek.
Foch zastavil postup německých jednotek na jaře 1918 v druhé bitvě na Marně v červenci 1918 a zahájil protiútok, zároveň byl povýšen na maršála Francie. Přijal německou kapitulaci v listopadu 1918 v železničním vagónu v Compiègne, kde došlo k podpisu příměří. Poté po ukončení války hrál Foch jednu z hlavních rolí na Pařížské mírové konferenci.
Francouzský maršál a hrdina Ferdinand Foch zemřel 20. března 1929 v Paříži.
Byl po něm pojmenován francouzský těžký křižník Foch z 20. let 20. století a letadlová loď Foch ze 70. let 20. století (v současnosti slouží v Brazílii jako NAe São Paulo).
V Praze na Vinohradech po něm byla pojmenována v letech 1920–1940 a 1945–1946 významná dopravní tepna, Fochova třída (nyní Vinohradská).
18. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Melchior de Vogüé |
1918–1929 Ferdinand Foch |
Nástupce: Philippe Pétain |