Fluorid cíničitý

Fluorid cíničitý
Systematický názevFluorid cíničitý
Anglický názevTin(IV) fluoride
Německý názevZinn(IV)-fluorid
Sumární vzorecSnF4
Vzhledbílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS7783-62-2
PubChem134654
SMILES[F-].[F-].[F-].[F-].[Sn+4]
InChIInChI=1S/4FH.Sn/h4*1H;/q;;;;+4/p-4
Vlastnosti
Molární hmotnost194,704 g/mol
Teplota tánínad 700 °C (sublimuje)
Hustota4,78 g·cm−3 (20 °C)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid cíničitý je chemická sloučenina se vzorcem SnF4, jedná se o bílou pevnou, extrémně hygroskopická látku.[1]

Příprava a reakce

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid cíničitý lze připravit reakcí kovového cínu s plynným fluorem:[2]

Sn + 2 F2 → SnF4

Ale během této reakce dochází k pasivaci povrchu nereaktivní vrstvou. Alternativní metodou přípravy je reakce chloridu cíničitého s bezvodým fluorovodíkem:[1]

SnCl4 + 4 HF → SnF4 + 4 HCl

Reakcí s fluoridy alkalických kovů vznikají hexafluorocíničitany s oktaedrickým aniontem SnF 2-
6 .

2 KF + SnF4 → K2SnF6

Fluorid cíničitý se chová jako Lewisova kyselina a vytváří dvě řady aduktů L·SnF4 a L2·SnF4.[2]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od ostatních tetrahalogenidů cíničitých, které obsahují tetraedrické jednotky, se fluorid cíničitý skládá z planárních vrstev tvořených oktaedrickými jednotkami SnF6, které spolu sdílejí čtyři vrcholy, zatímco dva protilehlé jsou terminální (nejsou sdíleny).[3] Také teplota tání fluoridu (700 °C) je výrazně vyšší než u ostatních tetrahalogenidů cíničitých. Struktura SnF4 se také odlišuje od struktury tetrafluoridů lehčích prvků 14. skupiny, které tvoří molekulární krystaly.[2]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tin(IV) fluoride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 
  2. ↑ a b c WIBERG, EGON. Inorganic chemistry. 1st English ed.. vyd. San Diego: Academic Press xxxix, 1884 pages s. ISBN 0123526515, ISBN 9780123526519. OCLC 48056955 
  3. ↑ HOUSECROFT, CATHERINE E., 1955-. Inorganic chemistry. 2. vyd. Upper Saddle River, N.J.: Pearson Prentice Hall xxxvi, 949 pages s. ISBN 0130399132, ISBN 9780130399137. OCLC 56834315 
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle IV.
Fluorid americičitý (AmF4) • Fluorid argoničitý (ArF4) • Fluorid berkeličitý (BkF4) • Fluorid uhličitý neboli Tetrafluormethan (CF4) • Fluorid ceričitý (CeF4) • Fluorid kaliforničitý (CfF4) • Fluorid curičitý (CmF4) • Fluorid kobaltičitý (CoF4) • Fluorid chromičitý (CrF4) • Fluorid dysprosičitý (DyF4) • Fluorid einsteiničitý (EsF4) • Fluorid železičitý (FeF4) • Fluorid germaničitý (GeF4) • Fluorid hafničitý (HfF4) • Fluorid rtutičitý (HgF4) • Fluorid iridičitý (IrF4) • Fluorid kryptoničitý (KrF4) • Fluorid manganičitý (MnF4) • Fluorid molybdeničitý (MoF4) • Fluorid niobičitý (NbF4) • Fluorid neodymičitý (NdF4) • Fluorid nikličitý (NiF4) • Fluorid neptuničitý (NpF4) • Fluorid osmičitý (OsF4) • Fluorid protaktiničitý (PaF4) • Fluorid olovičitý (PbF4) • Fluorid palladičitý (PdF4) • Fluorid poloničitý (PoF4) • Fluorid praseodymičitý (PrF4) • Fluorid platiničitý (PtF4) • Fluorid plutoničitý (PuF4) • Fluorid rhodičitý (RhF4) • Fluorid rutheničitý (RuF4) • Fluorid siřičitý (SF4) • Fluorid seleničitý (SeF4) • Fluorid křemičitý (SiF4) • Fluorid cíničitý (SnF4) • Fluorid tantaličitý (TaF4) • Fluorid terbičitý (TbF4) • Fluorid technecičitý (TcF4) • Fluorid telluričitý (TeF4) • Fluorid thoričitý (ThF4) • Fluorid titaničitý (TiF4) • Fluorid uraničitý (UF4) • Fluorid vanadičitý (VF4) • Fluorid wolframičitý (WF4) • Fluorid xenoničitý (XeF4) • Fluorid zirkoničitý (ZrF4)