Fluorid telluričitý

fluorid telluričitý
Tvar molekuly fluoridu telluričitého
Tvar molekuly fluoridu telluričitého
Obecné
Systematický názevFluorid telluričitý
Anglický názevTellurium tetrafluoride
Německý názevTellurtetrafluorid
Sumární vzorecTeF4
Vzhledbílé krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS15192-26-4
PubChem167258
ChEBICHEBI:30468
SMILESF[Te](F)(F)F
InChIInChI=1S/F4Te/c1-5(2,3)4
Key: CRMPMTUAAUPLIK-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost203,59 g/mol
Teplota tání129 °C (264 °F; 402 K)
Teplota varu374 °C (705,2 °F; 647,15 K)
Hustota4,22 g/cm3
Rozpustnost ve voděreaguje s vodou
Struktura
Krystalová strukturaortorombická
Hrana krystalové mřížkya = 536 pm, b = 622 pm, c = 964 pm
Tvar molekulyČtvercová pyramida
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid telluričitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem TeF4. Je to jeden ze dvou fluoridů telluru. Druhým binárním fluoridem telluru je fluorid tellurový. Jako další fluorid telluru byl uváděn fluorid telluričný Te2F10, jedná se však o dekafluorid kyseliny ditellurové F5Te-O-TeF5.[1] Fluorid tellurnatý TeF2 a fluorid tellurný Te2F2 nejsou známy.[1]

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid telluričitý lze připravit reakcí oxidu telluričitého s fluoridem siřičitým za zvýšeného tlaku:[2]

TeO2 + 2SF4 → TeF4 + 2SOF2

Lze jej také připravit reakcí nitrylfluoridu s tellurem nebo z prvků při teplotě 0 °C nebo reakcí fluoridu seleničitého s oxidem telluričitým při 80 °C.

Fluor může v dusíku reagovat s chloridem nebo bromidem tellurnatým za vzniku fluoridu telluričitého. Tellur lze také fluorovat pomocí fluoridu olovnatého na fluorid telluričitý.

Fluorid telluričitý lze také získat rozkladem sodných a draselných komplexů při teplotách mezi 450 a 600 °C.[1]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid telluričitý taje při 129 °C. Páry fluoridu telluričitého mají červenou barvu. Nevazebný elektronový pár zaujímá ve fluoridu telluričitém šestou pozici. Molekuly TeF4 vytvářejí tetragonální pyramidy propojené přes fluoridový ligand.

V kapalném skupenství vede fluorid telluričitý elektrický proud. V pevném skupenství má polymerní strukturu TeF3F2/2. Fluorid telluričitý krystalizuje v ortorombické krystalové soustavě s prostorovou grupou P212121 (Číslo 19) a parametry mřížky a = 536 pm, b = 622 pm, c = 964 pm.[3]

Reaktivita

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid telluričitý reaguje s vodou nebo oxidem křemičitým za vzniku oxidů telluru. Měď, stříbro, zlato, sklo nebo nikl reagují s fluoridem telluričitým při teplotě 200 °C.[2] S platinou nereaguje. Je rozpustný ve fluoridu antimoničném a vysráží se z něj ve formě komplexu TeF4SbF5.[4]

Fluorid telluričitý se rozkládá na fluorid tellurový při 194 °C:[1]

3 TeF4 → Te + 2 TeF6

Využití

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid telluričitý lze využít jako fluorační činidlo.[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tellurium tetrafluoride na anglické Wikipedii a Tellurtetrafluorid na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Academic Press 1958 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-352651-9. (anglicky) 
  2. ↑ a b MACINTYRE, Jane E. Dictionary of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 1342 s. Dostupné online. ISBN 978-0-412-30120-9. S. 3195. (anglicky) 
  3. ↑ EDWARDS, A. J.; HEWAIDY, F. I. Fluoride crystal structures. Part IV. Tellurium tetrafluoride. Journal of the Chemical Society A: Inorganic, Physical, Theoretical. 1968, s. 2977. Dostupné online [cit. 2024-01-19]. ISSN 0022-4944. DOI 10.1039/j19680002977. (anglicky) 
  4. ↑ EVANS, J. A.; LONG, D. A. The vibrational Raman spectra of some complexes formed between the tetrafluorides of Group VI elements and antimony and arsenic pentafluorides. Journal of the Chemical Society A: Inorganic, Physical, Theoretical. 1968, s. 1688. Dostupné online [cit. 2024-01-20]. ISSN 0022-4944. DOI 10.1039/j19680001688. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • R.B. King; Inorganic Chemistry of Main Group Elements, VCH Publishers, New York, 1995.
  • W.C. Cooper; Tellurium, VanNostrand Reinhold Company, New York, 1971.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle IV.
Fluorid americičitý (AmF4) • Fluorid argoničitý (ArF4) • Fluorid berkeličitý (BkF4) • Fluorid uhličitý neboli Tetrafluormethan (CF4) • Fluorid ceričitý (CeF4) • Fluorid kaliforničitý (CfF4) • Fluorid curičitý (CmF4) • Fluorid kobaltičitý (CoF4) • Fluorid chromičitý (CrF4) • Fluorid dysprosičitý (DyF4) • Fluorid einsteiničitý (EsF4) • Fluorid železičitý (FeF4) • Fluorid germaničitý (GeF4) • Fluorid hafničitý (HfF4) • Fluorid rtutičitý (HgF4) • Fluorid iridičitý (IrF4) • Fluorid kryptoničitý (KrF4) • Fluorid manganičitý (MnF4) • Fluorid molybdeničitý (MoF4) • Fluorid niobičitý (NbF4) • Fluorid neodymičitý (NdF4) • Fluorid nikličitý (NiF4) • Fluorid neptuničitý (NpF4) • Fluorid osmičitý (OsF4) • Fluorid protaktiničitý (PaF4) • Fluorid olovičitý (PbF4) • Fluorid palladičitý (PdF4) • Fluorid poloničitý (PoF4) • Fluorid praseodymičitý (PrF4) • Fluorid platiničitý (PtF4) • Fluorid plutoničitý (PuF4) • Fluorid rhodičitý (RhF4) • Fluorid rutheničitý (RuF4) • Fluorid siřičitý (SF4) • Fluorid seleničitý (SeF4) • Fluorid křemičitý (SiF4) • Fluorid cíničitý (SnF4) • Fluorid tantaličitý (TaF4) • Fluorid terbičitý (TbF4) • Fluorid technecičitý (TcF4) • Fluorid telluričitý (TeF4) • Fluorid thoričitý (ThF4) • Fluorid titaničitý (TiF4) • Fluorid uraničitý (UF4) • Fluorid vanadičitý (VF4) • Fluorid wolframičitý (WF4) • Fluorid xenoničitý (XeF4) • Fluorid zirkoničitý (ZrF4)