prof. František Bubák | |
---|---|
František Bubák | |
Narození | 22. července 1866 Rovensko pod Troskami Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. září 1925 (ve věku 59 let) Praha Československo |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Bubák (22. července 1866 Rovensko pod Troskami – 19. září 1925 Praha-Podolí[1]) byl český botanik, učitel a spisovatel odborných publikací.
Po studiích na gymnasiích v Jičíně, Praze a Příbrami pokračoval na universitách v Praze, Halle a Berlíně. Když získal aprobaci, začal učit. Nejdříve na středních školách v Praze, pak v Zábřehu a když dosáhl doktorátu filozofie, stal se docentem fytopathologie na české technice v Praze. V roce 1900 začal vydávat Zprávy o chorobách kulturních rostlin v Čechách. Roku 1903 byl jmenován profesorem na Královské české akademii hospodářské v Táboře, kde založil velkou botanickou zahradu a fytopatologickou stanici pro choroby rostlin a začal každoročně vydávat zprávy v němčině. Botanickou zahradu v Táboře přebudoval a použil zde vlastní koncepci, která se v podstatě zachovala dodnes.
Od roku 1919 byl František Bubák jmenován profesorem botaniky a fytopathologie na nově zřízenou Vysokou zemědělskou školu v Brně, zároveň i prvním tamním rektorem. O rok později se stal profesorem fytopathologie na Vysoké škole zemědělství a lesního inženýrství při české technice (ČVUT) v Praze. Vykonal řadu vědeckých cest na Balkán.[2] Zaobíral se neustále studiem hub a rostlinných chorob. Uveřejnil velké množství odborných článků v různých časopisech, sbornících a to nejen v ČSR, sestavil odborné publikace a velký mykologický herbář, který se stal později majetkem musea botanické zahrady v Brooklynu.
Zemřel roku 1925 v Praze.[3] Byl zpopelněn a pohřben na Vinohradském hřbitově[4].
Dne 26. února 1900 se v Praze u sv. Ludmily oženil[5] s Bertou Tellerovou (1878–??). Manželé Bubákovi měli dceru Jarmilu (1898–??).[6]
Odborné publikace: