Franz Jonas | |
---|---|
7. prezident Rakouska | |
Ve funkci: 9. červen 1965 – 24. duben 1974 | |
Předchůdce | Adolf Schärf |
Nástupce | Rudolf Kirchschläger |
Primátor Vídně | |
Ve funkci: 1951 – 1965 | |
Předchůdce | Theodor Körner |
Nástupce | Bruno Marek |
Stranická příslušnost | |
Členství | SPÖ |
Rodné jméno | Franz Josef Jonas |
Narození | 4. října 1899 Vídeň |
Úmrtí | 24. dubna 1974 (ve věku 74 let) Vídeň |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Choť | Margarete Jonasová (1922–1974) |
Rodiče | Josef Jonas a Katharina Rokos |
Příbuzní | Rudolf Jonas (sourozenec) |
Náboženství | katolická církev |
Ocenění | záslužný velkokříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1958) velká čestná dekorace ve stříbře na stuze Čestného odznaku za zásluhy o Rakouskou republiku (1960) Bavorský řád za zásluhy (1960) velkokříž s řetězem Řádu svatého Olafa (1966) Řád Rajamitrabhorn (1967) … více na Wikidatech |
Commons | Franz Jonas |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Franz Josef Jonas ( [fʀanʦ ˈjoːnas]; 4. října 1899 Vídeň - Floridsdorf[1] – 24. dubna 1974 Vídeň[2]) byl rakouský politik za stranu SPÖ (Sociálně demokratická strana Rakouska) a rakouský spolkový prezident od roku 1965 do své smrti. Byl po obou rodičích původem z moravské Vysočiny. Jeho otec Josef Jonáš, zemědělský dělník, odešel r. 1895 z rodné Kamenice u Jihlavy a usadil se ve Floridsdorfu, který je od r. 1905 součástí Vídně. Pracoval na stavbě Nussdorfského zdymadla, pak získal stálé místo ve šroubárně. Oženil se s Kateřinou Rokosovou, krajankou z Pavlova u Třeště.[3]
Byl povoláním sazeč.[4] Jako člen SPÖ se po druhé světové válce zapojil do společné politiky Rakouska a stal se starostou Vídně (1951–1965). V roce 1965 byl zvolen federálním prezidentem, v roce 1971 byl do stejné funkce zvolen na další volební období. To už nedokončil, neboť roku 1974 ve věku 74 let zemřel ještě ve funkci, stejně jako všichni předešlí rakouští pováleční prezidenti.