François-Louis Bourdon

François Louis Bourdon
Narození11. ledna 1758
Rouy-le-Petit
Úmrtí22. června 1798 (ve věku 40 let)
Cayenne
Povolánípolitik a advokát
Politická stranaHora
Funkcepředseda Národního konventu (1795)
člen Rady pěti set
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François-Louis Bourdon zvaný Bourdon de l'Oise podle svého departementu (11. ledna 1758, Rouy-le-Petit – 22. června 1798, Sinnamary v Guyaně) byl politik za Velké francouzské revoluce.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Bourdon se narodil do rodiny farmáře poblíž Compiègne. Stal se právníkem a působil jako žalobce pařížského parlamentu. Po vypuknutí Francouzské revoluce se stal jejím podporovatelem.

Dne 10. srpna 1792 byl jedním z vůdců útoku na Tuileries. Jako člen Konventu projevoval radikální názory.

Během hlasování o vině krále byl pro jeho popravu. Byl velmi aktivní při povstání sansculotů 31. května 1793 i Thermidorském povstání 27. července 1794. Když byl pověřen dohledem nad operacemi armády Západu, propustil generála Rossignola, čímž se dostal do sporu s Robespierrem, vůči kterému byl opozici, a k jehož pádu přispěl. Dne 8. thermidoru, v předvečer Robespierrova konce, se jako první nejprve neúspěšně postavil proti jeho projevu ke Konventu. 9. thermidoru ho Barras, pověřený Konventem vojenským velením proti vzbouřené Komuně, ho spolu s Féraudem, Fréronem, Rovèrem, Delmasem, Bolletem a Bourdonem poslal do buržoazních částí města, aby shromáždil vojsko.

Nadále se projevoval jako zapálený revolucionář. ale i reakcionář. Jeho chování bylo nevypočitetalné a jeho činy si neustále odporovaly.

Po povstání roku 1795 pronásledoval několik poslanců Hory, dříve jeho vlastních kolegů, a přispěl k jejich pádu, než se stal sám obětí Direktoria. Po státním převratu 18. fructidoru byl deportován do Cayenne, kde zemřel několik dní po svém příjezdu.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku François-Louis Bourdon na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]