Galloanserae | |
---|---|
Husa sněžní (Anser caerulescens) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
(nezařazeno) | Galloanserae Sclater, 1880 |
Řády | |
Sesterská skupina | |
Neoaves | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Galloanserae je jedna z hlavních vývojových větví moderních ptáků. Spolu se sesterským kladem Neoaves tvoří podtřídu letci (Neognathae).[1]
Její zástupci jsou také známí pod obecným označením drůbež. Zástupci této vývojové linie žijí téměř ve všech oblastech světa. Patří sem všechny ekonomicky významné skupiny ptáků s dlouhou historií domestikace. Existují pravděpodobně desítky miliard jedinců, chovaných v současnosti člověkem pro maso, vejce a peří. Jedná se proto také o jedny z nejvýznamnějších ptáků pro lidskou civilizaci.
Poslední biomolekulární výzkumy potvrdily monofylii obou kladů této skupiny (vrubozobých a hrabavých). V současné době je v rámci tohoto kladu rozlišováno zhruba 452 druhů v osmi čeledích.[2]
První prokazatelní zástupci této skupiny se objevují v raných třetihorách (paleogénu), jejich blízcí příbuzní však existovali již v období druhohorní křídy. Jedním ze zástupců příbuzných druhů byl také druh Asteriornis maastrichtensis, který žil v době před 66,7 milionu let (nejpozdnější křída) na území současné Belgie.[3]
Jedním z pravěkých zástupců této skupiny byl také jihoamerický rod Brontornis, formálně popsaný roku 1891.[4]
Do určité míry mobilní zobák byl přítomen už u pozdně druhohorních orniturinů v době před 67 miliony let (jak ukázal objev druhu Janavis finalidens, popsaného koncem roku 2022).[5]