Jeho Eminence Georg von Kopp | |
---|---|
Kardinál-kněz Arcibiskup vratislavský | |
Církev | Římskokatolická |
Provincie | Vratislavská |
Arcidiecéze | Arcidiecéze vratislavská |
Sídlo | Vratislav |
Titulární kostel | Bazilika svaté Anežky za hradbami |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 28. srpna 1862 |
Biskupské svěcení | 27. prosince 1881 |
Kardinálská kreace | 16. ledna 1893 kreoval Lev XIII. |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 25. července 1837 |
Místo narození | Duderstadt, Hannoverské království |
Biřmování | 4. července 1852[1] |
Datum úmrtí | 4. března 1914 (ve věku 76 let) |
Místo úmrtí | Opava, Rakouské Slezsko |
Příčina úmrtí | nachlazení |
Místo pohřbení | Katedrála sv. Jana Křtitele[2] 51°6′51″ s. š., 17°2′46″ v. d. |
Národnost | německá |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Georg von Kopp (25. července 1837, Duderstadt – 4. března 1914, Opava[3]) byl německý kardinál římskokatolické církve, který působil jako biskup ve Fuldě a biskup ve Vratislavi. Byl znám svými protipolskými postoji a usilovnou snahou o germanizaci polských farníků.
Georg von Kopp se narodil do rodiny tkalce v Duderstadtu v tehdejším Hannoverském království. Vystudoval gymnázium v Hildesheimu. Od roku 1856 pracoval jako telegrafista ve státních službách a navštěvoval kněžský seminář v Hildersheimu. Mezi lety 1858 a 1861 studoval teologii a v roce 1862 nastoupil na kněžskou dráhu. Od té doby stoupal v církevním žebříčku hodností – v roce 1872 se stal Generálním vikářem v Hildersheimu a v roce 1881 biskupem ve Fuldě. Po celý svůj život se snažil dosáhnout lepšího porozumění mezi německou vládou a papežskou kurií.
V roce 1887 jej se souhlasem pruské vlády jmenoval papež Lev XIII. vratislavským biskupem. V době svého působení ve Vratislavi prosazoval tvrdou germanizaci a kněze, kteří se tomuto nařízení protivili, trestal. Také se snažil odrazovat polské věřící od tradiční poutě do Krakova[4] a o zastavení rozvoje polského národního hnutí v Horním Slezsku a na Těšínsku.[5] V roce 1893 jej papež Lev XIII. jmenoval kardinálem a v roce 1903 byl členem konkláve, které zvolilo Pia X. V roce 1906 byl pruským králem Vilémem II. povýšen do šlechtického stavu.[1]
Na přelomu února a března 1914 přijel Georg von Kopp do Opavy na zasedání slezského zemského sněmu, jehož členem byl z titulu své funkce.[6] Zde pod vlivem nachlazení onemocněl a 4. března v ranních hodinách zemřel. Slavnostní rozloučení se konalo v opavském kostele svatého Ducha a ostatky byly poté převezeny do Vratislavi, kde byly uloženy v katedrále svatého Jana Křtitele.
Předchůdce: Christoph Florentius Kött |
Fuldský biskup 1881–1887 |
Nástupce: Joseph Weyland |
Předchůdce: Robert Herzog |
Vratislavský biskup 1887–1914 |
Nástupce: Adolf Bertram kardinál |
Předchůdce: Charles Martial Lavigerie |
Kardinál s titulárním kostelem bazilika svaté Anežky za hradbami 1897–1914 |
Nástupce: Károly Hornig |
Předchůdce: Philipp Krementz |
Předseda Fuldské biskupské konference 1897–1913 |
Nástupce: Felix von Hartmann |