Giuseppe Motta

Giuseppe Motta
Stranická příslušnost
ČlenstvíChristlichdemokratische Volkspartei (CVP)
Narození29. prosince 1871
Airolo
Úmrtí23. ledna 1940 (ve věku 68 let)
Bern
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
RodičeSigismondo Motta
DětiSigismondo Motta
Ricardo Motta
Stefania Motta
Alma materFreiburská univerzita
Mnichovská univerzita
Univerzita Heidelberg
Profesepolitik, notář, advokát a diplomat
Náboženstvíkatolicismus
CommonsGiuseppe Motta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giuseppe Motta (29. prosince 1871 Airolo – 23. ledna 1940 Bern) byl švýcarský politik a diplomat.

Byl synem hoteliéra Sigismonda Motty, člena Velké rady kantonu Ticino. Studoval práva na Freiburské univerzitě, studium dokončil summa cum laude na Ruprechto-Karlově univerzitě v Heidelbergu a pracoval jako notář. Vstoupil do konzervativně zaměřené Křesťansko-demokratické lidové strany, za kterou byl v roce 1899 zvolen poslancem Národní rady. Patřil ke stoupencům modernizace strany, prosazoval udělování azylu politickým uprchlíkům a zavedení poměrného volebního systému. V roce 1911 se stal členem Spolkové rady, jeho zvolení bylo vstřícným krokem vůči italsky hovořícím Švýcarům. V radě zasedal 28 let, v letech 1912 až 1919 byl ministrem financí a v letech 1920 až do své smrti ministrem zahraničí.[1] Pětkrát zastával úřad prezidenta (1915, 1920, 1927, 1932 a 1937).[2] Působil také v dobročinné organizaci Pro Juventute a byl prvním katolíkem ve výboru Mezinárodního červeného kříže.

Byl stoupencem vstupu Švýcarska do Společnosti národů, který byl v roce 1920 schválen v referendu. Vedl švýcarskou delegaci u SN a v letech 1924–1925 byl předsedou Valného shromáždění SN. Byl radikálním antikomunistou a odmítal přijetí Sovětského svazu do Společnosti národů.[3] V roce 1932 byl čestným předsedou Světové konference o odzbrojení v Ženevě. Jako švýcarský ministr zahraničí usiloval z ekonomických a geostrategických důvodů o dobré vztahy s fašistickou Itálií, Švýcarsko proto jako první neutrální stát uznalo italskou anexi Etiopie. V roce 1937 byl nominován na Nobelovu cenu za mír.[4] V Ženevě je po něm pojmenována Avenue Giuseppe-Motta. Ženevský institut pro demokracii a rozvoj uděluje od roku 2004 Medaili Giuseppeho Motty za zásluhy o mír a demokracii.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Motta, Giuseppe [online]. Dodis [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Giuseppe Motta [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Hunting for the zeitgeist in the archives [online]. Horizons [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ Nomination archive [online]. The Nobel Prize [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]