Givrins | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°25′45″ s. š., 6°12′7″ v. d. |
Nadmořská výška | 546 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Vaud |
Okres | Nyon |
Givrins | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3,96 km² |
Počet obyvatel | 1 026 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 259,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 1271 |
Označení vozidel | VD |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Givrins je obec na jihozápadě Švýcarska v okrese Nyon v kantonu Vaud. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.
Givrins leží v nadmořské výšce 546 m, vzdušnou čarou 6 km severoseverozápadně od okresního města Nyon. Obec se rozkládá na jižním svahu dolní části Jury, východně od údolí Colline, v panoramatické poloze asi 170 metrů nad hladinou Ženevského jezera.
Území obce o rozloze 4,0 km² pokrývá část jižního svahu Jury. Území obce se rozkládá od severozápadu nejprve na mírně stoupajícím svahu v okolí obce a poté na zalesněném strmém svahu Côtes de Givrins až k okraji náhorní plošiny u Saint-Cergue. Zde se ve výšce 1020 m n. m. nachází nejvyšší bod Givrins. Západní hranici tvoří údolí potoka Colline, jehož pramenem je Combe de Créva Tsevau, strmé údolí pod Saint-Cergue. V roce 1997 bylo 12 % rozlohy obce pokryto zastavěnou plochou, 44 % lesy a lesními porosty, 43 % zemědělstvím a o něco méně než 1 % neproduktivní půdou.
Givrins zahrnuje několik velkých čtvrtí rodinných domů na okraji lesa nad obcí a také několik samostatných farem. Sousedními obcemi Givrins jsou Saint-Cergue, Trélex, Duillier, Genolier a Arzier-Le Muids.
V obci byly objeveny stopy osídlení z doby římské a raně středověké pohřebiště. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1154 pod názvem Geurins, později se objevují názvy Giuriacum (1155), Gyvrins (1387), Gevryn (1517) a Giurins.[2] Název místa je pravděpodobně odvozen od burgundského osobního jména Giverius.
Givrins byl od středověku pod nadvládou rodu Genolier. Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 přešel Givrins pod správu panství Nyon. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl poté po vstupu v platnost Ústavy o zprostředkování sloučen s kantonem Vaud. V roce 1798 byla přiřazena k okresu Nyon.[2]
Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1764 | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | ||||
Počet obyvatel | 356 | 317 | 299 | 279 | 222 | 226 | 228 | 281 | 498 | 704 | 823 |
Z celkového počtu obyvatel je 76,2 % francouzsky mluvících, 10,1 % anglicky mluvících a 10,0 % německy mluvících (stav v roce 2000). V roce 1850 měl Givrins 317 obyvatel a v roce 1900 299 obyvatel. Po roce 1960 (228 obyvatel) začal počet obyvatel rychle růst, během 40 let se zčtyřnásobil.
Až do druhé poloviny 20. století byla obec Givrins především zemědělskou obcí. Dnes se zemědělství soustřeďuje na ornou půdu na úpatí Jury, v nejnižší části obce se nachází malá vinice. Vzhledem k poměrně velkému podílu lesů má od 17. století význam také lesnictví. Další pracovní místa jsou v místním průmyslu a ve službách. V posledních desetiletích se obec díky své atraktivní poloze rozvinula v rezidenční obec. Mnoho pracujících dojíždí za prací především do Nyonu a Ženevy.
Přestože se obec nachází mimo hlavní dopravní tepny, má dobré dopravní spojení. Dálniční křižovatka Nyon na dálnici A1 (Ženeva–Lausanne) je od obce vzdálena asi 4 km. Železniční trať Nyon – Saint-Cergue se stanicí v Givrins byla otevřena 12. července 1916.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Givrins na německé Wikipedii.