Gradačac
| Gradačac | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°52′39″ s. š., 18°25′41″ v. d. |
| Nadmořská výška | 164 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
| Kanton | Tuzlanský |
  Gradačac | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 218 km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 76250 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gradačac (srbskou cyrlicí Градачац) je město v Bosně a Hercegovině, ve Federaci Bosny a Hercegoviny, v kantonu Tuzla na řece Gradašnica.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o župě Gradačac je z roku 1302, avšak město samotné je připomínáno (pod starým názvem Gračac) až v roce 1465. Roku 1512 se pak stalo součástí Osmanské říše, ačkoliv toto je zmiňováno až z tureckých daňových zápisů teprve roku 1533. Mezi lety 1765 a 1821 zde Osmané vybudovali 18 m vysoké hradby s 22 m vysokou strážní věží a to na místě starých, římských hradeb – město bylo totiž důležitým pohraničním bodem Turků. Leží samo na jižním okraji úrodné roviny při řece Sávě.
V moderní době zde byla vybudována vodní nádrž a dále silnice celostátního významu, která spojuje přes Gradačac města Modriča a Brčko. Města nikdy nedosáhla železnice. Rozvinul se zde textilní průmysl.
Během jugoslávské války provázející rozpad Jugoslávie, v letech 1992–1995 bylo několikrát bombardováno, v této době sloužilo srbským ozbrojencům a mělo pro ně ohromný strategický význam; Daytonskou smlouvou však bylo stanoveno, že připadne Federaci Bosny a Hercegoviny.
Etnické složení
[editovat | editovat zdroj]Následující etnické složení je z doby před válkou, v roce 1991.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V centru města se nachází původní pevnost, okolo které se Gradačac rozvinul. Hlavní náměstí nese název podle Aliji Izetbegoviće.
Místní lázeňské léčebné centrum Ilidža bylo postaveno na termálních pramenech v roce 1882. Teplota vody činí 29,30 °C, voda vyvěrá z hloubky 286 metrů. V okolí se nachází dvě umělé vodní nádrže, a to Hazna a Vidara. Obě umělá jezera byla vybudována v rámci projektu ochrany města před povodněmi. Velká voda postihla Gradačac naposledy v letech 1964 a 1967.
V Gradačacu se koná pravidelný veletrh pěstitelů švestek pod názvem Sajam šljive.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gradačac na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
