Grete Stern

Grete Stern
Narození9. května 1904
Elberfeld
Úmrtí24. prosince 1999 (ve věku 95 let)
Buenos Aires
Alma materBauhaus
Státní akademie výtvarného uměni ve Stuttgartu
Povolánífotografka, malířka, designérka a umělkyně
Manžel(ka)Horacio Coppola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Grete Stern: Autoportrét, 1943
Grete Stern: Návrh loga pro skupinu Madí, 1946
Jorge Luis Borges, 1951

Grete Stern (9. května 1904, Elberfeld24. prosince 1999 Buenos Aires) byla německá fotografka a designérka, jejím manželem byl Horacio Coppola. Známou na mezinárodní úrovni se stala ve 30. letech díky spolupráci s umělkyní Ellen Auerbach (tehdy ještě Ellen Rosenberg). Společně založili fotostudio ringl + pit. Její díla byla považována za významnou inovaci v portrétní a reklamní fotografii, ovlivnila celou řadu evropských a amerických umělců. Svým dílem se řadí mezi klasiky, jako jsou Horacio Coppola, Annemarie Heinrich, Anatole Saderman nebo Juan Di Sandro.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1923 do roku 1925 studovala na umělecké škole ve Württembergu (nyní Národní akademie výtvarných umění ve Stuttgartu), katedře obrazového umění u profesora F. Ernsta H. Schneidlera. Po krátkodobém působení v oboru byla inspirována fotografií Edwarda Westona a Paula Outerbridge a změnila své zaměření na fotografii. Pak se přestěhovala do Berlína, kde v letech 1925 až 1926 tam a ve Wuppertalu vznikly její první komerční grafické práce (knižní grafika, layout a reklama). Svou první výstavu měla ve Wuppertalu v roce 1926. Na doporučení Otty Umbehra pracovala v letech 1927-1928 na několika fotografických studiích v soukromém ateliéru Waltra Peterhanse v Berlíně. Díky Peterhansovi se setkala s Ellen Rosenbergovou. Dvojice si v bývalé Peterhansově výtvarné dílně vybudovala fotografický ateliér, kde pořizovaly portrétní a reklamní fotografie a pojmenovali ji po svých dvou přezdívkách Ringl (Stern) a Pit (Rosenberg). V roce 1930 následovala první reklamní práce ve spolupráci s obrazovou agenturou Mauritius. Ve stejném roce a ještě v letech 1932-1933 navštěvovala fotografický kurz Waltra Peterhanse v Bauhausu v Dessau a v Berlíně.

Po převzetí moci Národním socialismem v roce 1933 Stern emigrovala do Londýna. Do roku 1936 pracovala jako grafik na volné noze a reklamní fotografka. V těchto letech vznikly portréty, mimo jiné i takových osobností jako byli Bertolt Brecht, Helene Weigel a Karl Korsch.

V roce 1935 se vdala za argentinského fotografa Horacio Coppola (1906–2012), který také studoval v Bauhausu. V roce 1936 se jim narodila dcera Silvia a v témže roce se odstěhovali do Argentiny. V Buenos Aires si v roce 1937 otevřeli s Coppolou reklamní fotografické studio.[2] Jejich moderní dům s ateliérem v Ramos Meija nedaleko Buenos Aires, se stal místem setkávání pro umělce, pokrokové spisovatele a intelektuály, jako byli Jorge Luis Borges, Pablo Neruda, Renate Schottelius, Clément Moreau, María Elena Walsh a psychoanalytička Marie Langer.

Od roku 1948 do roku 1950 pracovala na progresivním urbanickém plánu Plan de Buenos Aires. Od roku 1956 do 1970 pracovala v argentinském Národním muzeu výtvarných umění v Buenos Aires, a také jako fotografka v oddělení v oddělení pro restaurování.

Od roku 1959 do 1960 působila jako odborný asistent fotografie na Univerzitě Resistencia del Chaco.

Jako fotografka pracovala až do roku 1985.

Výběr výstav:

  1. A los 105 años, murió el fotógrafo argentino Horacio Coppola [online]. TELAM S.E. - AGENCIA DE NOTICIAS DE LA REPÚBLICA ARGENTINA - 1945 - 2012, 2012-06-18 [cit. 2012-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-25. (španělsky) 
  2. SOUGEZ, M.L. Diccionario de historia de la fotografía. Madrid: Ediciones Cátedra, 2003. ISBN 84-376-2038-4. S. 122–123. 
  3. Ethnologisches Museum 2010/11, Grete Stern: Vom Bauhaus zum Gran Chaco. Fotoreportagen im Norden Argentiniens (1958-1964)[nedostupný zdroj]
  4. Fundación PROA 2005 (span.)
  5. Presentation House Gallery 2001, Grete Stern: Sueños (dreams) (en)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jutta Dick, Marina Sassenberg (Hrsg.): Jüdische Frauen im 19. und 20. Jahrhundert. Lexikon zu Leben und Werk, Reinbek 1993 ISBN 3-499-16344-6
  • Rühlmann Ulrike (Hgr.): Grete Stern, los sueños, Träume: Photomontagen. anläßlich der Ausstellung im Landeskunstmuseum Sachsen-Anhalt, Connewitzer Verlagsbuchhandlung Leipzig 1999 ISBN 3-928833-73-1
  • Sykora, Katharina: Doppelspiele. Die fotografische Zusammenarbeit von Ellen Auerbach und Grete Stern. In: Renate Berger (Hrsg.): Liebe, Macht, Kunst. Künstlerpaare im 20. Jahrhundert. Böhlau, Köln 2000, ISBN 3-412-08400-X
  • Dokumentarfilm: Drei Fotografinnen: Ilse Bing, Grete Stern, Ellen Auerbach. Regie: Antonia Lerch, Berlín 1993

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]