Grigore Vieru
| Grigore Vieru | |
|---|---|
._(5798767541).jpg) | |
| Narození | 14. února 1935 Pererîta |
| Úmrtí | 18. ledna 2009 (ve věku 73 let) Kišiněv |
| Příčina úmrtí | srdeční selhání |
| Místo pohřbení | Centrální hřbitov v Kišiněvě |
| Alma mater | Státní pedagogická univerzita Iona Creangy v Kišiněvu |
| Povolání | překladatel, básník a textař |
| Ocenění | Cena moldavského komsomolu Borise Glavana (1967) Řád republiky (1996) Medaile Mihaie Eminescua Řád čestného odznaku Řád rumunské hvězdy … více na Wikidatech |
| Politická strana | Lidová fronta Moldavska |
| Nábož. vyznání | Pravoslavná církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Grigore Vieru (14. únor 1935, Pererîta – 18. leden 2009, Kišiněv) byl moldavský básník.
Vystudoval historii a filologii na Státní pedagogické univerzitě v Kišiněvě. Psal reflexívní lyriku, plnou panteistického opojení, která byla silně ovlivněna lidovou poezií. K nejznámějším sbírkám patří Fiindcă iubesc (Protože miluji) a Taina care mă apasă (Tajemství, jež mě tíží). Psal také verše pro děti, které prozrazovaly autorovu znalost dětské psychiky. Své verše psal rumunsky, čímž v časech začlenění Moldavska do Sovětského svazu vzdoroval rusifikačním snahám. V 70. letech napsal Malou ovečku, první slabikář v rumunštině v sovětském Moldavsku.
Po roce 1989 byl propagátorem znovuspojení Moldavska a Rumunska. Zemřel na následky automobilové nehody. V letech 1990–1994 byl poslancem Moldavského parlamentu (za Frontul Popular din Moldova, Lidovou frontu Moldavska). Moldavský prezident Vladimir Voronin vyhlásil v den Vierova úmrtí státní smutek.[1]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Řád odznaku cti – Sovětský svaz, 28. října 1967
Řád přátelství mezi národy – Sovětský svaz, 16. listopadu 1984
Řád republiky – Moldavsko, 23. srpna 1996 – za velké úspěchy v oblasti literatury, za aktivní účast na společenském a kulturním životě v zemi a jako uznání jeho velkého přínosu k procesu národního obrození[2]
velkokříž Řádu rumunské hvězdy in memoriam – Rumunsko, 2009[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grigore Vieru na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Grigore Vieru. IMDb [online]. [cit. 2020-07-07]. Dostupné online.
- ↑ DPRM237/1996. www.legis.md [online]. [cit. 2020-07-07]. Dostupné online.
- ↑ Flacăra TV [online]. 2015-01-19 [cit. 2020-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07. (anglicky)
