Gustav Landauer

Gustav Landauer
Narození7. dubna 1870
Karlsruhe
Úmrtí2. května 1919 (ve věku 49 let)
Mnichov
Příčina úmrtístřelná rána
Místo pohřbeníNordfriedhof (od 1919)
Lesní hřbitov v Mnichově (do 1933; 48°6′31″ s. š., 11°29′45″ v. d.)
Nový židovský hřbitov ve Freimannu (od 1933; 48°10′56″ s. š., 11°36′3″ v. d.)
BydlištěHermsdorf (1902–1908)
NárodnostŽidé
Alma materBismarck-Gymnasium Karlsruhe
Humboldtova univerzita
Univerzita Heidelberg
Štrasburská univerzita
Povolánípolitik, překladatel, spisovatel, novinář, editor, filozof, knihkupec, vydavatel, dramatik, divadelní kritik, redaktor a dramaturg
ChoťHedwig Lachmann[1]
DětiBrigitte Landauer[2]
Charlotte Landauer
Gudula Landauer[2]
RodičeHermann Landauer[3] a Roese (Rosa) Landauer[3]
PříbuzníMike Nichols (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Landauer (7. dubna 1870 Karlsruhe – 2. května 1919 Mnichov) byl na přelomu 19 a 20. století jedním z předních teoretiků anarchismu v Německu. Byl advokátem sociálního anarchismu a striktním pacifistou. V roce 1919, během německé revoluce, byl krátce komisařem pro osvětu a veřejnou správu v Bavorské republice rad, která však existovala jen krátce.[4]

Landauer je také známý díky svým studiím metafyziky a náboženství, a především překladu Shakespearova díla do němčiny.

Život a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Landauer byl druhým dítětem židovských rodičů, Rosy (za svobodna Neubergerová) a Hermana Landauera. [5]

Gustav podporoval anarchismus již v 90. letech 19. století. Tehdy byl obzvláště nadšený individuálním přístupem Maxe Stirnerova a Friedricha Nietzscheho, ale také „varoval před typickým příkladem jednotlivců, kteří nejsou nijak omezováni, což potenciálně vede k zanedbávání solidarity“.[6]

Landauer věřil, že k sociální změně nemůže dojít jen pomocí kontroly státu či ekonomického systému, ale že musí být vyvolána revolucí v mezilidských vztazích.[7] Opravdový socialismus mohl vést pouze ke spojení s touto spirituální prací, jeho slovy: „Námi tolik chtěnou a vysněnou společnost nalezneme pouze pokud se oddělíme od individuálního bytí. Ta se skrývá v tom nejniternějším jádru naší duše. Nakonec je to ta nejstarší a nejobecnější společnost: lidská rasa a vesmír.“[8]

Spolu s manželkou Hedwigou Lachmannovou měli vnuka Mika Nicholsona, který byl americký režisér, spisovatel a producent.[9]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Skepsis und Mystik (1903)
  • Die Revolution (trans. Revolution) (1907)
  • Aufruf zum Sozialismus (1911) (trans. by David J. Parent as For Socialism. Telos Press, 1978. ISBN 0-914386-11-5)
  • Editor of the journal Der Sozialist (trans. The Socialist) from 1893–1899
  • "Anarchism in Germany" (1895), "Weak Statesmen, Weaker People" (1910) and "Stand Up Socialist" (1915) are excerpted in Anarchism: A Documentary History of Libertarian Ideas – Volume One: From Anarchy to Anarchism (300 CE–1939), ed. Robert Graham. Black Rose Books, 2005. ISBN 1-55164-250-6
  • Gustav Landauer. Gesammelte Schriften Essays Und Reden Zu Literatur, Philosophie, Judentum. (translated title: Collected Writings Essays and Speeches of Literature, Philosophy and Judaica). (Wiley-VCH, 1996) ISBN 3-05-002993-5
  • Gustav Landauer. Anarchism in Germany and Other Essays. eds. Stephen Bender and Gabriel Kuhn. Barbary Coast Collective.
  • Gustav Landauer. Revolution and Other Writings: A Political Reader, ed. & trans. Gabriel Kuhn; PM Press, 2010. ISBN 978-1-60486-054-2

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ a b Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-07-13].
  3. ↑ a b Geni.com.
  4. ↑ Gustav Landauer. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ GATES, Henry; JR., Louis. Faces of America: How 12 Extraordinary People Discovered their Pasts. First Edition. vyd. New York: NYU Press, 2010. 288 s. Dostupné online. ISBN 978-0814732649. S. 10. 
  6. ↑ MIETHING, Dominique. Overcoming the preachers of death: Gustav Landauer's reading of Friedrich Nietzsche. Intellectual History Review. 2016-04-02, roč. 26, čís. 2, s. 285–304. Dostupné online [cit. 2020-04-09]. ISSN 1749-6977. DOI 10.1080/17496977.2016.1140404. 
  7. ↑ MENDES-FLOHR, PAUL R.,. Martin Buber : a life of faith and dissent. New Haven: [s.n.] xvii, 405 pages, 8 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 0-300-15304-X, ISBN 978-0-300-15304-0. OCLC 1048935580 
  8. ↑ LANDAUER, Gustav. Durch Absonderung zur Gemeinschaft. Journal of the Neue Gemeinschaft. 
  9. ↑ WEBER, Bruce. Mike Nichols, Urbane Director Loved by Crowds and Critics, Dies at 83. The New York Times. 2014-11-20. Dostupné online [cit. 2020-04-09]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Thomas Esper. The Anarchism of Gustav Landauer. (Chicago: University of Chicago Press, 1961)
  • Ruth Link-Salinger Hyman. Gustav Landauer: Philosopher of Utopia. (Hackett Publishing Company, 1977). ISBN 0-915144-27-1
  • Eugene Lunn. Prophet of Community: The Romantic Socialism of Gustav Landauer. (Charles H. Kerr Publishing Company, 1973). ISBN 0-520-02207-6
  • Charles B. Maurer. Call to Revolution: The Mystical Anarchism of Gustav Landauer. (Wayne State University Press, 1971). ISBN 0-8143-1441-4
  • Michael Löwy, Redemption & Utopia: Jewish Libertarian Thought in Central Europe, a Study in Elective Affinity. Translated by Hope Heaney. Stanford, CA: Stanford University Press, 1992.
  • Martin Buber. Paths in Utopia. London: Routledge & Kegan Paul, 1949.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]