Habry | |
---|---|
Radnice na náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Havlíčkův Brod |
Obec s rozšířenou působností | Havlíčkův Brod (správní obvod) |
Okres | Havlíčkův Brod |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°45′22″ s. š., 15°29′6″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 320 (2024)[1] |
Rozloha | 27,43 km²[2] |
Nadmořská výška | 468 m n. m. |
PSČ | 582 81, 582 82, 582 91 |
Počet domů | 527 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Žižkovo nám. 66 582 81 Habry habry@iol.cz |
Starosta | Pavel Víšek |
Oficiální web: www | |
Habry | |
Další údaje | |
Kód obce | 568651 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Habry (německy Habern) jsou město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží na silnici I/38 z Čáslavi do Havlíčkova Brodu v mělkém údolí říčky Sázavky. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Dominantou města je rozlehlý Haberský rybník.
Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce, která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Během stíhání vojska krále Zikmunda od Kutné Hory k Německému, dnes Havlíčkovu Brodu, spojené husitské vojsko Jana Žižky 8. ledna 1422 u Habrů uštědřilo části jeho sil porážku, po níž Havlíčkův Brod oblehlo.
Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem 2.136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1.149. V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu. Habry přišly o status města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením ČNR status města navrácen a později i matrika a stavební úřad.[4]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2859 | 2862 | 2555 | 2522 | 2432 | 2238 | 2040 | 1642 | 1793 | 1551 | 1341 | 1317 |
Rok | 2001 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
Počet obyvatel | 1298 | 1307[5] | 1321[5] | 1323[5] | 1336[5] | 1329[5] | 1312[5] | 1303[5] | 1310[5] | 1321[5] | 1310[5] | 1312[5] |
Rok | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | ||||||
Počet obyvatel | 1318[7] | 1309[7] | 1324[7] | 1316[7] | 1317[7] | 1333[7] |
Od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Bačkov a od 1. ledna 1989 do 23. listopadu 1990 také Leškovice.[8]