Hans Molisch | |
---|---|
Narození | 6. prosince 1856 Brno |
Úmrtí | 8. prosince 1937 (ve věku 81 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Povolání | botanik, vysokoškolský učitel a mykolog |
Zaměstnavatelé | Univerzita Karlova (1894–1909) Vídeňská univerzita (1909–1937) Univerzita Tóhoku Bose Institute |
Ocenění | honorary doctorate of the University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna (1933) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hans Molisch (6. prosince 1856 Brno – 8. prosince 1937 Vídeň), byl česko-rakouský botanik.
Je po něm pojmenován Molischův test, citlivý chemický test na přítomnost sacharidů.
Od roku 1875 studoval přírodní vědy ve Vídni, doktorát získal v roce 1879 a habilitoval v roce 1885. Než se v roce 1889 stal mimořádným univerzitním profesorem v Grazu, podnikl v letech 1897–1898 dvouletou botanickou výzkumnou cestu kolem světa.
Učil jako profesor na Německé univerzitě v Praze (1894–), Vídeňské univerzitě (1909–1928), Tohoku univerzitě v Japonsku (1922–1925) a na Bose institutu v Kalkatě.
V letech 1931 až 1937 působil jako místopředseda Rakouské akademie věd.
Ve funkci rektora Vídeňské univerzity v letech 1926–1927 byl Molisch odpovědný za vlnu radikalizace mezi antisemitskými německými studenty. Stupňující se násilí proti politickým disidentům obecně a židovským studentům zvláště bylo Molischem propagováno a demonstrováno shovívavostí při potrestání pachatelů.[1]
Molischovým posledním a nejslavnějším vědeckým úspěchem bylo zdůvodnění alelopatie. Ve své poslední knize Der Einfluss einer Pflanze auf die andere Alleopathie (Alelopatie, vliv jedné rostliny na druhou) napsané v roce své smrti, použil tento termín k definování biochemické interakce mezi rostlinami a také mezi rostlinami a mikroorganismy. Stal se zakladatelem stejnojmenného vědního oboru.[2]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans Molisch na anglické Wikipedii a Hans Molisch na německé Wikipedii.