Harald Bohr | |
---|---|
Rodné jméno | Harald Augustus Bohr |
Narození | 22. dubna 1887 Kodaň, Dánsko |
Úmrtí | 22. ledna 1951 (ve věku 63 let) Gentofte, Dánsko |
Místo pohřbení | Pomocný hřbitov (55°41′28″ s. š., 12°32′56″ v. d.) |
Alma mater | Kodaňská univerzita (1904–1910) |
Povolání | matematik, fotbalista, pedagog a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Dánská technická univerzita (1915–1930) Kodaňská univerzita (1930–1951) |
Rodiče | Christian Bohr a Ellen Bohr |
Rod | Bohr family |
Příbuzní | Niels Bohr (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Fotbal na LOH | ||
stříbro | LOH 1908 | Dánsko |
Harald August Bohr (22. dubna 1887, Kodaň — 22. ledna 1951, Gentofte) byl dánský matematik, mladší bratr Nielse Bohra. Byl také držitelem stříbrné medaile z olympijských her.[1]
V roce 1910 získal doktorát na Kodaňské univerzitě. Zabýval se matematickou analýzou, zejména teorií téměř periodických funkcí. Kriticky zkoumal Dirichletovu funkci a Riemannovu hypotézu, formuloval Bohr-Landaův teorém (ve spolupráci s Edmundem Landauem) a Bohr-Mollerupův teorém (ve spolupráci s Johannem Mollerupem). Jeho vzorem byl britský matematik G. H. Hardy. Do roku 1930 vyučoval na Dánské technické univerzitě, pak se stal profesorem Kodaňské univerzity. Mezi studenty byl oblíben pro snadno přístupný výklad, na jeho památku se uděluje studentská cena Harald pro pedagoga s nejzajímavějšími přednáškami.[2] Od roku 1937 až do své smrti byl předsedou Dánské matematické společnosti.
Od roku 1903 hrál fotbal za Akademisk Boldklub. V roce 1908 byl povolán do reprezentace na olympiádu v Londýně. Vstřelil dva góly v utkání s Francií a přispěl tak k zisku celkového druhého místa. V roce 1910 byl při historicky prvním vítězství Dánů nad Anglií 2:1.