Heinrich Ehrlich (skladatel)

Heinrich Ehrlich
skladatel a pianista Heinrich Ehrlich
skladatel a pianista Heinrich Ehrlich
Základní informace
Narození5. října 1822
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. prosince 1899 (ve věku 77 let)
Berlín
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Povoláníhudební skladatel, novinář, klavírista, muzikolog, hudební pedagog, spisovatel a hudební kritik
Nástrojeklavír
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heinrich Ehrlich (5. října 1822 Vídeň - 30. prosince 1899 Berlín), byl rakouský a německý, pianista, hudební skladatel, autor publikací o hudbě a spisovatel.

Heinrich Ehrlich: Graefenberger Walzer für das Piano, Valčíky - Partitury pro sólový nástroj, Titulní list i noty – litografie
Polka:Rukopisná partitura od rakouského skladatele Heinricha Ehrlich

Život

[editovat | editovat zdroj]

Heinrich Ehrlich se narodil ve Vídni v židovské[1] rodině a již v útlém mládí projevoval nadání k hudbě. Po absolvování všeobecného vzdělání studoval na střední hudební škole pod vedením prof. a školitelů Adolfa Henselta, Karla Maria von Bockleta, Sigismunda Thalberga hru na klavír a skladbu u Simona Sechtera. Školu zdárně dokončil, vydal se na dráhu klavírního virtuoza a vzápětí absolvoval nespočet koncertů. V letech 1840-1844 vystupoval v Maďarsku, Rumunsku a turné pak zakončil ve Vídni.

V roce 1848 se stal zvláštním dopisovatelem do regionálních novin Augsburger Allgemeine Zeitung, v roce 1852 pak dokonce pianistou hanoverského krále Jiřího V. Hannoverského a v roce 1855 se přestěhoval do Wiesbadenu. O dva roky později odešel do Anglie a v roce 1862 se natrvalo usadil v Berlíně, kde získal vynikající pověst jako klavírista Beethovenových skladeb. V letech 1864-1872 byl učitelem hry na klavír na berlínské Sternově konzervatoři a v roce 1875 získal titul profesora. Mezi jeho studenty byli např. Franz Mannstädt, Friedrich Spiro a Felix Dreyschock, Paul Marsop a Wilibald Nagel. Heinrich Ehrlich přijal křesťanství až ve středním věku. V prosinci roku 1899 v Berlíně koncertní mistr a skladatel Heinrich Ehrlich zemřel.

Kromě pedagogické činnosti byl v Berlíně politickým dopisovatelem pro časopisy Nordic Ape (v roce 1862), Vossische Zeitung (v letech 1867–1869) a L'Independence (v letech 1867–1869). Rovněž byl také hudebním kritikem a hudebním reproduktorem pro Berliner Tageblatt (v letech 1878–1898), Tribüne (v roce 1878), Gegenwart (v letech 1872–1892), Neue Berliner Musikzeitung. Jako jeden z prvních skladatelů sbíral rumunské lidové melodie.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Učebnice

[editovat | editovat zdroj]
  • Der Musikalische Anschlag
  • Wie Uebt Man Klavier
  • Musikstudien beim Klavierspiel
  • Die Ornamentik in Beethoven's Sonaten
  • Die Ornamentik in Sebastian Bach's Klavierwerken

Odborná litaratura

[editovat | editovat zdroj]
  • 1872 Schlaglichter und Schlagschatten aus der Musikwelt, Guttentag, Berlin 1872
  • 1884 Lebenskunst und Künstlerleben, Hofmann & Comp., Berlin 1884
  • 1895 Modernes Musikleben, Studien, Allgemeiner Verein für deutsche Litteratur. Berlin
  • 1888 Aus Allen Tonarten, Studien über Musik. Brachvogel & Ranft, Berlin 1888
  • 1893 Dreissig Jahre Künstlerleben, Steinitz, Berlin 1893

Lirární dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • 1858 Abenteuer eines Emporkömmlings. 2 Bände. Sauerländer, Frankfurt am Main 1858
  • 1861 Kunst und Handwerk. Ein Roman vom Verfasser der "Abenteuer eines Emporkömmlings". 3 Bände. Sauerländer, Frankfurt am Main 1861
  • 1881 Die Musikästhetik in ihrer Entwickelung von Kant bis zur Gegenwart. Leuckart, Leipzig 1881
  • 1885 Novellen aus dem Musikanten-Leben. Spemann, Berlin/Stuttgart 1885

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Jewish encyklopedie, Ehrlich Heinrich

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]