Heinrich Karl Scholz | |
---|---|
Narození | 16. října 1880 Luh, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 12. června 1937 (ve věku 56 let) Vídeň, Rakousko |
Země | Rakousko |
Vzdělání | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | sochař, malíř |
Ocenění | Gundelova cena |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Heinrich Karl Scholz (16. října 1880 Luh[1], Rakousko-Uhersko – 12. června 1937 Vídeň, Rakousko) byl rakouský sochař.[2]
V mládí se vyučil malířem porcelánu. Pak pokračoval na pokračovací škole v Hejnicích,[3] dále mezi roky 1900 a 1905 na liberecké Střední průmyslové škole, po níž následně pokračoval Akademii výtvarných umění ve Vídni. Zde ho učili například Edmund Hellmer nebo Hans Bitterlich.[4] Od roku 1912 žil ve Vídni[3] a tam také začal ještě během studií tvořit svá první díla. Získal za ně například Gundelovu cenu.[4]
Scholz tvořil jak velká díla, tak také plakety, medaile nebo plastiky. Jeho díla jsou vystavena v severních Čechách, dále v Haliči, což je území rozkládající se v Polsku a na Ukrajině, a jeho tvorba se nachází také ve Vídni.[4]
Jeho postavu zahrnul český spisovatel Jaroslav Hašek do svého románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, kde se zmiňuje o postavě sochaře Scholce.[4]
Mezi Scholzova díla patří například: