Hesperornis

Jak číst taxoboxHesperornis
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 83,5 až 78 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce kostry potápějícího se druhu H. regalis
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
ŘádHesperornithes
ČeleďHesperornithidae
RodHesperornis
Marsh, 1872
Typový druh
Hesperornis regalis
Marsh, 1872
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hesperornis ("západní křídlo") je rod jednoho z vývojově nejstarších potápivých ptáků. Žil v období pozdní křídy, asi před 83 až 78 miliony let, na území Severní Ameriky.[1]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Hesperornis měl zakrnělá křídla a byl plně uzpůsoben životu ve vodě, vesloval pod hladinou pomocí silných nohou. Na souši se nejspíš pohyboval jen těžkopádně. Dosahoval délky kolem 140[2] až 180 cm a hmotnosti asi 13 až 25 kg.[3][4][5] Měl ještě stále zuby, které mu sloužily k lovu ryb. Způsobem života tak připomínal potáplice, ačkoli s nimi nebyl nijak blízce příbuzný. Podobným rodem byl Parahesperornis.[6]

Některé fosilní objevy (tibiotarzus s rýhami po zubech) ukazují, že se tito vodní ptáci stávali obětí mořských predátorů, například pozdně křídových žraloků.[7]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Název Hesperornis znamená doslova „západní pták“, protože většina známých fosílií pochází z amerického Středozápadu (někdejší Velké vnitrozemské moře). Jako první popsal tento druh v roce 1872 americký paleontolog Othniel Charles Marsh. Podobné formy nelétavých specializovaných praptáků z období pozdní křídy byly od té doby objeveny na mnoha místech světa.[8]

Hesperornis na zastaralé obrazové rekonstrukci Heinricha Hardera (asi 1916)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Alyssa Bell and Luis M. Chiappe (2022). The Hesperornithiformes: A Review of the Diversity, Distribution, and Ecology of the Earliest Diving Birds. Diversity. 14 (4): 267. doi: https://doi.org/10.3390/d14040267
  2. ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. ↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  4. ↑ Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. 61: 13-48. doi: 10.1111/pala.12329
  5. ↑ Larramendi, A.; Paul, G. S.; Hsu, S.-y. (2020). A review and reappraisal of the specific gravities of present and past multicellular organisms, with an emphasis on tetrapods. Anatomical Record. 304 (9): 1833-1888.
  6. ↑ Bell, A. and L.M. Chiappe (2020). Anatomy of Parahesperornis: evolutionary mosaicism in the Cretaceous Hesperornithiformes (Aves). Life. 10: 62. doi: 10.3390/life10050062
  7. ↑ Kenshu Shimada and H. Douglas Hanks (2020). Shark-Bitten Hesperornithiform Bird Bone from a Turonian (Upper Cretaceous) Marine Deposit of Northeastern South Dakota, U.S.A. Transactions of the Kansas Academy of Science, 123(3-4): 414-418. doi: https://doi.org/10.1660/062.123.0310
  8. ↑ Tomonori Tanaka, Yoshitsugu Kobayashi, Kenji Ikuno, Tadahiro Ikeda & Haruo Saegusa (2020). A Marine Hesperornithiform (Avialae: Ornithuromorpha) from the Maastrichtian of Japan: Implications for the Paleoecological Diversity of the Earliest Diving Birds in the End of the Cretaceous. Cretaceous Research, Article 104492. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104492

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Fox, R. C. (1974). "A middle Campanian, nonmarine occurrence of the Cretaceous toothed bird Hesperornis Marsh". Canadian Journal of Earth Sciences. 11 (9): 1335–1338. doi:10.1139/e74-127.
  • Reynaud, F. (2006). "Hind limb and pelvis proportions of Hesperornis regalis: A comparison with extant diving birds". Journal of Vertebrate Paleontology. 26 (3): 115A. doi:10.1080/02724634.2006.10010069.
  • Larry D. Martin; Evgeny N. Kurochkin; Tim T. Tokaryk (2012). "A new evolutionary lineage of diving birds from the Late Cretaceous of North America and Asia". Palaeoworld. 21 (1): 59–63. doi:10.1016/j.palwor.2012.02.005.
  • Chinsamy A, Martin, Larry D. & Dobson, P.; Martin; Dobson (1998). "Bone microstructure of the diving Hesperornis and the volant Ichthyornis from the Niobrara Chalk of western Kansas". Cretaceous Research. 19 (2): 225–235. doi:10.1006/cres.1997.0102
  • Alyssa Bell, Yun-Hsin Wu & Luis M. Chiappe (2018). Morphometric comparison of the Hesperornithiformes and modern diving birds. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2017.12.010
  • Tomonori TANAKA & Yoshitsugu KOBAYASHI (2018). Hesperornithiformes: the Origin and Evolution of the Cretaceous Diving Birds. Japanese Journal of Ornithology. 67: 57-68. doi: https://doi.org/10.3838/jjo.67.57
  • Laura E. Wilson (2019). A Bird's Eye View: Hesperornithiforms as Environmental Indicators in the Late Cretaceous Western Interior Seaway. Transactions of the Kansas Academy of Science. 122 (3-4): 193-213. doi: https://doi.org/10.1660/062.122.0302

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]