Heves (město)

Heves
Letecký pohled na Heves
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°36′ s. š., 20°17′ v. d.
Nadmořská výška	100 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Heves
Okres	Heves
Administrativní dělení	Buda, Tiszaörvény, Tiszavég
Heves
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	99,3 km²
Počet obyvatel	9 863 (2024)[1]
Hustota zalidnění	99,3 obyv./km²
Správa
Status	Město
Starosta	Sveiczer Sándor Péter
Vznik	1203
Oficiální web	heves.hu
Telefonní předvolba	36
PSČ	3360
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heves [heveš] (německy Hewesch) je město v Maďarsku, nacházející se na jihu stejnojmenné župy, těsně u hranic se župou Jász-Nagykun-Szolnok. Od župního města Egeru se nachází asi 36 km jihovýchodně a je správním městem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 10 275 obyvatel.

Poblíže se nacházejí obce Átány, Boconád, Hevesvezekény, Jászivány, Jászszentandrás, Pély, Tenk a město Jászapáti.

Název

Název města byl poprvé zmíněno v listině z roku 1203 ve formě „Hewes“. Později se objevován přepsaný jako „Heues“ nebo „Henes“.

Původ jména "Heves" byl v maďarštině vysvětlen různými způsoby historie a lingvistiky. Může pocházet z maďarského osobního jména „Heves“, ale v úvahu lze vzít i název „héves“, tedy místo s horkými prameny, případně teplá půda v okolí dnešního města (srov. etymologii má např. Hévíz).

Historie

Park v Hevesi.

Nejstarší trvalé osídlení v lokalitě dnešního města pochází z doby před příchodem Římanů. Po příchodu Maďarů do Karpatské kotliny byl Heves poddanským sídlem. Byly nalezeny náhrobky právě z této doby.

První písemná zmínka o dnešním sídle pochází nicméně až z roku 1203. V té době zde stál již kostel. Na konci 13. století jsou doloženy šlechtické rody, které vlastnily rozsáhlé pozemky v této lokalitě. Město bylo regionálním centrem své župy a scházel se zde i sněm.

Rozkvět města v 15. století ukončili Turci, kteří pronikali do oblasti Uher od jihu. Město dobyli po pádu Hatvanu v roce 1544 a sloužilo jim jako snadný zdroj potravin. V roce 1685 habsburská armáda město zpět dobyla, nicméně jen na krátko, ještě v letech 1686 až 1688 jej Turci na krátkou dobu drželi.

Po skončení války byl Heves znovu dosidlován kolonisty z okolí pohoří Bükk a dnešního Slovenska. Přišli i němečtí osadníci. V 18. století tvořili většinu obyvatelstva žoldnéři a několik poddaných a také sedm středních a velkých statkářů. Na mapách prvního vojenského mapování se Heves objevuje jako město s tržním právem s německým názvem Markt Hevess. Tehdejší sídlo mělo kostel a zámek s rozlehlou zahradou. Ze západní strany město obklopoval rozsáhlý les, z východní a jihovýchodní strany potom rozlehlé močály.

V 19. století byl v souvislosti s reformami v zemědělství produkován místní meloun pro celé tehdejší Uhersko. Slibný rozvoj ale zastavila první světová válka a následná nestabilita a ekonomické obtíže.

Druhá světová válka si vyžádala velký počet obětí. Do koncentračních táborů bylo odvlečeno 350 židovských obyvatel.

Po rozdělení půdy v roce 1945 se pozemková struktura značně rozdrobila a Heves ztratil velkou část svého významu spolu se zastaralými výrobními prostředky. V 60. letech 20. století začal proces drobné urbanizace, v jejímž průběhu se pomalu budovaly veřejné stavby. Přebudováno bylo i centrum města, kde se objevily do velké míry také panelové domy, byly však vysoké jen několik málo pater. V roce 1984 získala obec statut města.

V 90. letech 20. století bylo zrušeno místní zemědělské družstvo, velké místní továrny byly z velké části privatizovány. V důsledku toho bylo město silně postiženo nezaměstnaností.

Obyvatelstvo

Při sčítání v roce 2011 se 91,4 % obyvatel označilo z národnostního hlediska za Maďary, 8,8 % za Romy a 0,2 % za Němce (8,5 % se nepřihlásilo; kvůli dvojí identitě může být celkový počet vyšší než 100 %). Počet obyvatel města klesá, jen za posledních 10 let se snížil o 500 a roku 2021 se snížil pod 10 tisíc obyvatel.

Zhruba polovina obyvatel se přihlásila k Římskokatolické církvi, menší podíl mají potom místní protestantské církve.

Kultura

Domy v centru města.

Dopravní značení.

Ve městě se nachází obecní historické muzeum (maďarsky Hevesi Helytörténeti Gyűjtemény). Má také vlastní kulturní dům (maďarsky Művelődési Központ) a městskou knihovnu, která má 12 000 knih. V centru města se nachází kaštanová alej a hudební pavilon.

Místní kostel je zasvěcen sv. Janu Křtiteli a je římskokatolický. Dále zde stojí také šachové muzeum (maďarsky sakkmúzeum). Mezi místní pamětihodnosti patří také Dobóczkého palác, postavený v roce 1842 Istvánem Dobóczkym.

Ekonomika

Město patří k méně rozvinutým oblastem Maďarska. Tradičně jsou lidé zaměstnáni v zemědělství (oblíbenou plodinou je vodní meloun) a velká část místních dojíždí za prací do okolních sídel. Místní malá průmyslová oblast leží severovýchodně od středu města poblíž nádraží.

Doprava

Kromě několika silnic nižších tříd sem vede i regionální železniční trať z města Kál pokračující dále do obce Kisújszállás.

Školství

Nachází se zde základní školy, jedna škola střední a také v Maďarsku známá policejní akademie.

Sport

Ve městě se nacházelo veřejné koupaliště, které bylo roku 2008 uzavřeno.

Známé osobnosti

• Ludwig Hevesi (1843-1910), spisovatel a novinář
• Lajos Czeizler (1893-1969), fotbalový trenér
• István Beöthy (1897-1961), sochař a architekt
• István Nagy (nar. 1959), atlet
• Ildikó Pádár (nar. 1970), sportovkyně

Odkazy

Reference

1. Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-23].

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heves na maďarské Wikipedii.

Externí odkazy

• Oficiální stránky

Autoritní data	NKC: ge1029798 GND: 4202305-1 LCCN: n85308302 NLI: 987007557888105171 VIAF: 147205905 WorldCat Entities: E39PBJxrW9Ht93kBrWdvY9tkDq

Portály: Maďarsko