Hnátnice
| Hnátnice | |
|---|---|
 Obecní úřad | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Ústí nad Orlicí |
| Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Orlicí (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°1′13″ s. š., 16°26′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 803 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,32 km²[2] |
| Katastrální území | Hnátnice |
| Nadmořská výška | 368 m n. m. |
| PSČ | 561 01 |
| Počet domů | 323 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hnátnice 87 561 01 Hnátnice obec@hnatnice.cz |
| Starostka | Alice Červinková |
| Oficiální web: www | |
  Hnátnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 580261 |
| Kód části obce | 40011 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Hnátnice[p. 1] (německy Friedrichswald) se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije zde 803[1] obyvatel.
Na jižním okraji obce se nachází železniční zastávka Hnátnice na železniční trati Ústí nad Orlicí – Letohrad.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1364. Po celý středověk až do roku 1848 byla Hnátnice příslušenstvím panství Žampach. Od roku 1850 spadala do soudního okresu Ústí nad Orlicí a politického okresu Lanškroun. V letech 1938 - 1942 náležela k politickému okresu Žamberk a v letech 1942 - 1945 k politickému okresu Rychnov nad Kněžnou. Od roku 1945 až do současnosti spadá pod okres Ústí nad Orlicí.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název obce odvozen z části železné plátové výstroje rytíře, kryjící holeň (hnátu). Německé označení Friedrichswald zavedli jezuité na počest Fridricha z Oppersdorfu, který jim tuto ves roku 1626 odkázal.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Petra a Pavla - gotický, založen za Karla IV., věž přestavěna v 19. století; kamenná křtitelnice z r. 1787;
- Křížová cesta kolem kostela
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Socha Krista zmrtvýchvstalého
- barokní sloup se sochou Panny Marie Svatohorské, křídový pískovec, 1749; dvakrát se zřítil a byl přemístěn, je jedním ze dvou solitérních sloupů s nezdobeným polygonálním dříkem v Čechách
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Matěj Engliš z Hnátnice - učenec a diplomat pražské univerzity, stoupenec Jana Husa a Johna Wycliffa[5]
- Milan Vyhnálek (1925–2013) – podnikatel v oboru sýrařství, který se proslavil v Austrálii, známý také jako mecenáš Hnátnice
- Mons. ThDr. Hugo Doskočil (1875-1961) - římskokatolický kněz, papežský prelát
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Hnátnice
-
Stavení -
Křížek -
Hřiště -
Křížová cesta -
Škola -
Kostel -
Náves -
Autobusová zastávka
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Antonín Poldauf, Místní jména v Čechách, I.díl, s. 647, V. díl; dostupné online[1]
- ↑ F. M. Bartoš, Diplomat husitské revoluce Matěj Engliš. Acta Universitatis Carolinae: Příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy, roč. 12, č. 1-2, 1972, s. 36-45.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DUŠEK, Radim. Hnátnice. Ústí nad Orlicí: Oftis, 1998. ISBN 80-86042-12-X.
- DUŠEK, Radim. Obyvatelé obce Hnátnice 19. a počátku 20. století. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2014. ISBN 978-80-7405-346-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hnátnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hnátnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hnátnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
