Hodruša-Hámre | |
---|---|
Hodruša – římskokatolický kostel sv. Mikuláše z roku 1387 | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°27′21″ s. š., 18°47′48″ v. d. |
Nadmořská výška | 260 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Banskobystrický |
Okres | Žarnovica |
Tradiční region | Sitno |
Hodruša-Hámre | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 46,1 km² |
Počet obyvatel | 2 076 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 45 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Jozef Uram |
Vznik | 1391 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
ocu_hh | |
Adresa obecního úřadu | Hodruša-Hámre 185 ul.Kpt.Nalepku |
Telefonní předvolba | +421-45 |
PSČ | 966 61 |
Označení vozidel (do r. 2022) | ZC |
NUTS | 516759 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hodruša-Hámre je obec na Slovensku, začleněna do okresu Žarnovica. Vznikla spojením obcí Banská Hodruša, Dolné Hámre, Baňa, Vrch a Kopanice.
Nachází se v západní části Štiavnických vrchů v Hodrušském údolí na středním Pohroní v západním svahu někdejšího Štiavnického stratovulkánu, jehož erupce před 14–13 miliony let vytvarovaly území Štiavnických vrchů dnešního středního Slovenska[2] .
Rozprostírá se od úrovně řeky Hron, která teče západním směrem a při Žarnovici dosahuje nadmořskou výšku 212 m n. m., až po hřeben Štiavnických vrchů.
Celou Hodrušské-hámorskou dolinou protéká Hodrušské potok. Jeho délka je 13,5 km, pramení pod vrchem Tanád při Banské Štiavnici v nadmořské výšce 830 m n. m.
Podnebí přírodně, historicky a turisticky nejzajímavějších území obce je podmíněno zeměpisnou polohou Štiavnického pohoří, které klimaticky patří převážně do oblasti mírně teplého, vrchovitého a vlhkého podnebí s průměrnou roční teplotou 6 až 8 °C, v létě 18 až 24 °C av zimě od −2 do −10 °C.
Území obce má celkem 46,3 km², sestává ze tří katastrálních území: Banská Hodruša, Dolné Hámre a Kopanice.
Obec Hodruša-Hámre vznikla v roce 1971 spojením dvou sousedících obcí v Hodrušské údolí – Báňské Hodruša a Dolních Hamrů, ke kterým byla r. 1980 připojena i dosud samostatná horská obec Kopanice. Všechny jsou známé především svou hornickou historií, původním prvotním zpracováním rud – (hutnictvím, železářství, zpracováním stříbra či strojírenstvím). První písemné zmínky o jednotlivých částech obce pocházejí z konce 13. a 14. století (Kopanice 1286, Banská Hodruša 1352, Dolní Hámre 1391).
Všechny zmíněné části jsou součástí banskoštiavnického stratovulkanického komplexu a jsou v podzemí vzájemně propojeny jednotlivými štolami, zčásti průchozími jsou i v současnosti.
V roce 1376 je Banská Hodruša doložena jako vnější část města Banské Štiavnice. Její takto formulovanou částí byla po správné stránce až do roku 1952, tedy plných 576 let.
Dolné Hámre byly do roku 1948 uváděny jako Dolné Hámry.[3]
V místních částech Dolné Hámre a Kopanice se obyvatelé kromě hornictví a zpracování vytěžené rudy věnovali také zemědělské výrobě. V části Dolné Hámre bylo od konce 19. století i zpracování vytěženého stříbra v továrně Sandrik, kde se vyráběly hlavně stříbrné příbory a další předměty pro servírování, ale i bohatě tvarované ručně tepané čajové a kávové soupravy, mísy, sakrální předměty – kalichy, monstrance, svícny. Na světové výstavě v Paříži v roce 1900 získala továrna Sandrik pro tehdejší Uhersko stříbrnou medaili v kategorii „zpracování kovu“. Zvláštní uznání získala Mísa s nymfami[4]. Od roku 1902 při továrně působila i první učňovská škola – jejíž současnou pokračovatelkou je dnes Soukromá Střední Umělecká Škola[5] .
V obci je památková zóna.[6]
V rámci vymezování hranic území Banská Štiavnica a okolí, zapsaného do Seznamu světového kulturního dědictví (UNESCO) bylo do seznamu zařazeno 20 objektů, které dnes patří do katastrů obce Hodruša-Hámre:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hodruša-Hámre na slovenské Wikipedii.