Holubinka Quéletova | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
Rod | holubinka (Russula) |
Binomické jméno | |
Russula queletii Fr. (1872) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Holubinka Quéletova (Russula queletii) je nejedlá houba z čeledi holubinkovitých (Russulaceae). Své druhové jméno dostala po významném francouzském mykologovi Lucienovi Quéletovi.
Klobouk v průměru dorůstá 4–8 cm, u mladých plodnic polokulovitý, pro dospělé exempláře je typická prohlubinka v jeho středu. Zbarvení klobouku může být dle stáří plodnice temně vínové až po purpurovou, někdy s citronově žlutým nádechem, stárnutím mají plodnice tendenci blednout, přičemž se střed klobouku stává tmavším, než jeho zbytek. Pokožka je lesklá, dá se lehce sloupnout.[1][2]
Lupeny 8 mm vysoké, v mládí bílé, ve stáří nabývají voskově žlutého, při otlačení dokonce zeleného odstínu.[1] Na klobouku jsou středně hustě uspořádány, ke třeni jsou těsně připojeny. Výtrusný prach je krémově žlutý.[2]
Třeň červenofialový (vzácně i bílý), hladký, válcovitý, někdy mírně kyjovitý, 4–7 cm dlouhý, v dospělosti vyplněný vatou.[2][1]
Dužnina bílá, po poranění slabě žloutne, voní slabě po angreštovém či jablečném kompotu (podle toho se druhu v anglicky mluvících zemích říká „gooseberry russula“ – angreštová holubinka).[1]
Velmi palčivá chuť činí tuto houbu nepoživatelnou.[3]
Holubinka Quéletova roste poměrně vzácně od července do října v (pod)horských oblastech, při okrajích cest a ve (především mladých)[4] smrkových lesích, na zásaditých, vápenitých půdách.[5]
Tento druh se vyskytuje v oblastech severozápadu Severní Ameriky a Evropy.[6]