Horní Stropnice | |
---|---|
Kostel svatého Mikuláše | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Nové Hrady |
Obec s rozšířenou působností | Trhové Sviny (správní obvod) |
Okres | České Budějovice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°45′41″ s. š., 14°44′6″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 484 (2024)[1] |
Rozloha | 79,95 km²[2] |
Nadmořská výška | 543 m n. m. |
PSČ | 373 35 |
Počet domů | 526 (2021)[3] |
Počet částí obce | 21 |
Počet k. ú. | 12 |
Počet ZSJ | 20 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Horní Stropnice čp. 68 373 35 Horní Stropnice ouhstropnice@volny.cz |
Starosta | Václav Kučera |
Oficiální web: www | |
Horní Stropnice | |
Další údaje | |
Kód obce | 544515 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Horní Stropnice (do roku 1950 jen Stropnice,[4] něm. Strobnitz) se nachází v přírodním parku Novohradské hory, asi 12 km jihovýchodně od města Trhové Sviny v okrese České Budějovice. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
Obec Horní Stropnice bývala původně malou osadou nacházející se na okraji neosídleného pohraničního hvozdu, v území, které věnoval roku 1185 český kníže Bedřich jako léno Hadmarovi z Kuenringu.
Samotná Stropnice vznikla někdy koncem 12. století, v roce 1259 vlastnil její jednu polovinu Vok I. z Rožmberka, druhá část patřila Albertovi z Boršova, jenž se později psal ze Stropnice. Právě v této druhé části vsi stávala až do 15. století tvrz, ta byla za husitských válek vypálena.[5] Jeden díl osady získal následně dědictvím nebo koupí Smil z Hradů a roku 1300 jej prodal vyšebrodskému klášteru. Během první poloviny 14. století byly obě části vsi spojeny, Stropnice se stala městečkem a obdržela vlastní znak.
V roce 1359 ji celou drželi Rožmberkové. Roku 1486 podlehla značná část městečka zkáze při požáru. Po smrti Petra Voka z Rožmberka (1611) zdědili Stropnici společně s novohradským panstvím Švamberkové a v rámci pobělohorských konfiskací přešla roku 1620 do vlastnictví císařského generála Karla Bonaventury Buquoye.
Zdejší řemeslníci obdrželi v roce 1608 rozsáhlá privilegia, později potvrzená Buquoyem. Dobře se tu dařilo tkalcovství, v místě působil až do roku 1895 vlastní pivovar. Po zániku feudálního zřízení se Horní Stropnice stala roku 1849 samostatnou obcí.
V Horní Stropnici byly časté požáry, a to v letech 1486, 1687, 1694, 1824, 1852, 1862.[5]
Co se týče jejího hospodářského rozmachu, doplatila především na značnou vzdálenost od železnice; zamýšlená trať přímo přes městečko zůstala pouze v projektu. Přesto se z Horní Stropnice stalo centrum podhůří Novohradských hor, vzniklo zde muzeum, spořitelna, pošta, strojní pletárna, sodovkárna, elektrárna, cihelna, pila, cementárna a dařilo se spolkovému životu. Od roku 1888 pracovala zdejší důležitá továrna na výrobu zemědělských strojů. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Ačkoli jisté přerušení čilého života městečka přinesl odsun německého obyvatelstva provedený po druhé světové válce, dokázala si Horní Stropnice udržet postavení střediska celé přilehlé oblasti a zůstala výchozím bodem na cestě do Novohradských hor.
K obci Horní Stropnice patří ještě osady Bedřichov, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda, Hojná Voda, Humenice, Chlupatá Ves, Konratice, Meziluží, Olbramov, Paseky, Rychnov u Nových Hradů, Staré Hutě, Svébohy, Světví a Šejby. Další místní části jsou zaniklé původní vsi Hlinov, Krčín, Střeziměřice, Vesce a Vyhlídky.
Obec se člení na dvanáct katastrálních území:
V obci je koupaliště, možnosti rybolovu, ubytování a v zimních měsících lyžování. Nedaleko se nachází hraniční přechod Šejby – Harbach pro pěší a cyklisty, přes který vede cyklotrasa Via Verde s devíti zastávkami.[6][7][8] Pro cyklisty zde také existuje na stejné cyklotrase přeshraniční propojení Lukov – Hirschenwies.[8] V blízkosti obce je kulturní památka tvrz Cuknštejn.