Hrdlořezy (Praha)
| Hrdlořezy | |
|---|---|
 Tramvajová smyčka Spojovací, v pozadí Střední odborná škola stavební a učiliště | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha 9, nepatrná část Praha 10 |
| Správní obvod | Praha 9, nepatrná část Praha 10 |
| Obvod | Praha 9, nepatrná část Praha 10 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′32″ s. š., 14°30′33″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 912 (2021)[1] |
| Počet domů | 208 (2024)[2] |
| Počet ZSJ | 5 |
 | |
  Hrdlořezy | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 490083 |
| Kód k. ú. | 731765 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrdlořezy jsou městská čtvrť a katastrální území ve východní části města Prahy, kolem zákrutu Rokytky nedaleko vrchu Tábor. Prakticky celé území leží v obvodě a městské části Praha 9, pouze malý a pravděpodobně neobydlený proužek území zasahující do severovýchodního cípu areálu Teplárny Malešice je součástí Prahy 10.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrdlořezy v 16. století náležely staroměstskému špitálu svatého Pavla před Poříčskou branou spolu s nedalekou zaniklou vsí Šešovice. Po zrušení špitálu v r. 1784 zde byl vytvořen nadační statek spravovaný pražskou obcí. V r. 1900 byly Hrdlořezy s 1007 obyvateli vsí okresu Žižkov. V letech 1912–1914 zde byla vystavěna kolonie rodinných domků „Jarov“ u samoty Chmelnice (dnes už do katastru Hrdlořez nepatří).
Na začátku r. 1922, kdy byly Hrdlořezy začleněny do Velké Prahy jako součást Prahy XI, měly cca 1800 obyvatel. V období Protektorátu nesla čtvrť poněmčený název Kehlen.[3] V r. 1949 byly Hrdlořezy začleněny do správního obvodu Praha 9 (s Vysočany, Prosekem, Hloubětínem a s částí Libně). V r. 1960 zůstalo k. ú. Hrdlořezy součástí obvodu Praha 9 a v roce 1990 se stalo součástí městské části Praha 9.
Původ názvu
[editovat | editovat zdroj]Za nejstarší zmínku o vsi a zároveň nejstarší dochované použití názvu je považována zmínka o přifaření k hloubětínské farnosti z roku 1395.[4][5]
K roku 1525 doloženo spojení „v Hrdlořezích“.[zdroj?]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Další stavby
[editovat | editovat zdroj]- Výsadní mlýn – zaniklý mlýn na Rokytce pod vrchem Smetanka
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Českobrodská ulice -
Recesistická cedule na domě v Hrdlořezské ulici -
Obytný soubor Zelené Město 1
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ VELČOVSKÝ, Václav. Čeština pod hákovým křížem. Praha: Karolinum, 2017. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3543-9. S. 178.
- ↑ Vražda soka v lásce a ves mordýřů: Z názvu čtvrti „Hrdlořezy“ mrazí! Kdo musel zemřít, aby mohly vzniknout?, Blesk.cz, 21. 4. 2020, autor: diz
- ↑ Ondřej Švec: Za tajemstvím názvů pražských čtvrtí: Hrdlořezy, Ďáblice a Kobylisy, Metro.cz, 28. 10 .2017
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrdlořezy na Wikimedia Commons - Katastrální mapa Hrdlořezy na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
