Hugo Alfvén | |
---|---|
Peder Severin Krøyer: Hugo Alfvén (1903) | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Hugo Emil Alfvén |
Narození | 1. května 1872 farnost Jakob och Johannes |
Úmrtí | 8. května 1960 (ve věku 88 let) Falun |
Místo pohřbení | Leksandský hřbitov |
Žánry | symfonie |
Povolání | dirigent, skladatel klasické hudby, muzikolog, malíř, houslista a hudební skladatel |
Nástroje | housle |
Významná díla | Klockorna Oslavná hudba pro velký orchestr Gustaf Frödings jordafärd |
Ocenění | Litteris et Artibus (1916) Zorn badge in gold (1946) Řád Dannebrog šéfdirigent (Uppsala) |
Manžel(ka) | Marie Krøyerová |
Děti | Margita Alfvénová |
Rodiče | Anders Alfvén a Lotten Axelssonová Pukeová |
Příbuzní | Erik Gustaf Alfvén[1], Johannes Alfvén[1] a Karl Andrew Alfvén (sourozenci) Hannes Alfvén (synovec)[2] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hugo Emil Alfvén (švédská výslovnost [alˈveːn]; 1. května 1872 Stockholm – 8. května 1960 Falun) byl švédský pozdně romantický hudební skladatel a dirigent. Složil pět symfonií a řadu dalších skladeb, nejznámějším jeho dílem je Švédská rapsodie č. 1 op. 19 zvaná Midsommarvaka čili Svatojánská noc. Skladatelův synovec Hannes Alfvén získal roku 1970 Nobelovu cenu za fyziku.