ISU-152
| ISU-152 | |
|---|---|
 | |
| Typ vozidla | samohybné dělo |
| Země původu |  Sovětský svaz |
| Historie | |
| Návrh | 1943 |
| Období výroby | 1943-1959 |
| Vyrobeno kusů | 4 635 |
| Ve službě | 1943-70. léta |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 5 |
| Délka | 9,18 m |
| Šířka | 3,07 m |
| Výška | 2,48 m |
| Hmotnost | 46 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 90 mm |
| Hlavní zbraň | 152,4 mm houfnice ML-20 |
| Sekundární zbraně | kulomet DŠK 12,7 mm |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | V-2-IS Diesel |
| Výkon | 520 hp (382 kW) |
| Odpružení | torzní tyče |
| Max. rychlost | 37 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | 11 hp/tunu |
| Dojezd | 170-220 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ISU-152 (ИСУ-152) bylo sovětské samohybné dělo používané během druhé světové války jimž se přezdívalo „Zveroboj“, neboť dokázaly jedním zásahem zničit i těžký německý tank Tiger. Sověti použili tyto stíhače tanků na ničení japonských opevnění v roce 1945.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]V roce 1943 vznikla další varianta samohybného děla, která byla stavěna na podvozku tanků řady IS. Původně se počítalo, že se bude vyrábět pouze stroj s houfnicí ráže 152 mm. Jelikož však nebylo možno zajistit odpovídající počet těchto zbraní, bylo rozhodnuto osadit část produkce samohybných děl kanóny ráže 122 mm, z čehož vzniklo samohybné dělo ISU-122. Většinu produkce však tvořily stroje se 152 mm houfnicí. V letech 1943–1944 bylo vyrobeno kolem 2 500 ks samohybných děl ISU-152. Pro úspěch v boji s novými německými tanky byl nazýván "Zveroboj" – lovcem zvířat v návaznosti na jména nepřátelských tanků (Tiger I, Panther).
Nevýhodou byla malá zásoba vezené munice a vzhledem k dělenému střelivu i nízká rychlost nabíjení.
Samohybná děla ISU-152 byla po 2. světové válce i ve výzbroji Československé armády.
- Dostřel: 13000 m
- Hmot. granátu: 43,5 kg
- Úsť.rychlost: 282–578 m/s
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- ISU-152-2 – stíhač tanků byl navržený pro boj proti německým stíhačům tanků Elefant a Jagdtiger. Byl přijat v roce 1944 jako návrh. Po válce byl vyroben pouze jeden prototyp.
- Objekt 704 – byl vyroben pouze jeden kus, který měl vlastnosti tanků IS-2 a IS-3. Dnes je vystaven v tankovém muzeu Kubinka.
- ISU-152K – první modernizace z roku 1956
- ISU-152M – poslední verze stíhače tanků ISU-152, která byla silně modernizována a přijata do služby v roce 1959. Jeho nevýhodou byla chybějící chladicí část motoru (byl chlazen radiátorem).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ISU-152 na Wikimedia Commons - Galerie ISU-152 na Wikimedia Commons
- SU-152, ISU-152, ISU-122 na Palba.cz
- ISU-152 na vhu.cz
