Indrek Pertelson

Indrek Pertelson
Narození21. dubna 1971 (53 let)
Tallinn
Povoláníjudista
OceněníŘád estonského červeného kříže 3. třídy (2001)
Řád estonského červeného kříže 2. třídy (2005)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
bronz LOH 2000 těžká váha
bronz LOH 2004 těžká váha
Mistrovství světa v judu
stříbro MS 1999 těžká váha
stříbro MS 2003 bez rozdílu vah
Mistrovství Evropy v judu
zlato ME 1996 bez rozdílu vah
stříbro ME 2004 těžká váha
bronz ME 1997 bez rozdílu vah
bronz ME 1998 bez rozdílu vah
bronz ME 1999 těžká váha

Indrek Pertelson, (* 21. dubna 1971 Tallinn, Sovětský svaz) je bývalý reprezentant Estonska a předtím krátce Sovětského svazu v judu. Je majitel dvou bronzových olympijských medailí. Od května 2013 si odpykává roční trest vězení za finanční podvody.[1]

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Jeden z estonských sportovních hrdinů měl od mládí kariéru v judu danou velmi vysoko. Jako reprezentant Sovětského svazu měl všechny předpoklady stát se v seniorském věku prvním Estoncem startujícím na vrcholné akci v barvách této již neexistující země. Jenže v roce 1991, došlo v jeho zemi k velkým změnám. Estonsko na konci léta 1991 vyhlásilo nezávislost, a ke všemu se odmítlo stát členem Společenství nezávislých států. To bylo pro Pertelsona obrovské plus, protože v roce 1992 nemusel řešit nominační problémy.

Na olympijské hry v Barceloně v roce 1992 jel sbírat zkušenosti. Startoval mezi polotěžkými vahami (tehdy -95kg) a v prvním kole prohrál s Britem Stevensem. V opravách ukázal to co ho zdobilo po celou kariéru a to divácky atraktivní způsob boje plného zvedaček a strhů na zem a vůle vyhrávat. Všechny své soupeře porazil na ippon a v boji o třetí místo vyzval Nizozemce Meijera. Vydržel s ním bojovat až do konce zápasu, ale prohrál na větší počet napomínání.

Od roku 1993 startoval mezi těžkými vahami. V prvních sezónách medaile nesbíral, až v olympijském roce 1996 získal první velkou medaili (hned zlatou). Na olympijských hrách v Atlantě v roce 1996 však prohrál v prvním kole se zkušeným Polákem Kubackim na dnes již neexistující pravidlo sogo-gači (judista vítězí pokud má na svém kontě wazari a soupeř 3 napomínání). Do oprav ho Polák nevytáhl.

Na olympijských hrách v Sydney v roce 2000 již patřil k hlavním favoritům na medaili. Své první tři soupeře přejel na ippon po minutě boje. Mezi nimi i stříbrného z minulých her Španěla Pereze. V semifinále se utkal s Francouzem Douilletem. Po minutě a půl držení se a hledání úchopu rozhodčí Pertelsona napomenul šidem za pasivitu. Ten polevil v koncentraci a Francouz toho po chvíli využil uči-matou za ippon. V boji o třetí místo nedal šanci Bělorusu Šarapovovi. Po minutě boje ho dostal na ippon technikou uči-mata. Získal první olympijskou medaili.

Po olympijských hrách byl na vážkách ohledně ukončení kariéry. V sezóně 2002 již zápasil mimo reprezentaci. V roce 2003 se rozhodl vrátit a přidělal tím vrásky na čele svému nástupci Padarovi. Estonsko tak mělo v olympijském roce 2004 dva elitní judisty v těžkých vahách. Na olympijských hrách v Athénách mohl startovat pouze jeden. Nominace nakonec dopadla pro něho. Ve čtvrtfinále se utkal s Rusem Tmenovem, který byl tehdy na vrcholu sil a cesta přes něho nevedla. V opravách si opět stylovým způsobem vybojoval zápas o třetí místo proti Italu Bianchessimu. Turnajem znavený, mohutný Ital (160kg) byl od začátku duelu o krok pozadu a po minutě boje ho Pertelson poslal na zem technikou uči-mata. Vybojoval tak druhou bronzovou medaili.

Po olympijských hrách ukončil sportovní kariéru.

Turnaj Sovětský svaz Estonsko
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Olympijské hry 5. úč. 3. 3.
Mistrovství světa
+ bez rozdílu vah
dns 5. 7. úč. 2. 5. úč. -
dns úč. úč. dns dns dns 2. -
Mistrovství Evropy
+ bez rozdílu vah
dns dns úč. úč. úč. 5. dns 7. úč. 3. dns dns dns dns 2.
dns dns úč. 5. úč. úč. 1. 3. 3. dns dns dns dns dns dns
MS juniorů 3. -
ME juniorů 1. 1. -

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Po skončení sportovní kariéry začal podnikat. V roce 2013 byl odsouzen k ročnímu trestu za finanční podvody.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]