Ion Mihai Pacepa

Ion Mihai Pacepa
Ion Mihai Pacepa (1975)
Ion Mihai Pacepa (1975)
Vojenská služba
SlužbaRumunsko (přeběhlík)
Spojené státy americké
SložkaSecuritate
Doba služby1951–1978
Hodnostgenerálporučík[1]
Narození28. října 1928
Bukurešť, Rumunské království
Úmrtí14. února 2021 (ve věku 92 let)
Spojené státy americké
Příčina úmrtícovid-19
Místo pohřbeníArlingtonský národní hřbitov
Národnostrumunská
Občanstvírumunské,[2] americké
Alma materBukurešťská polytechnická univerzita
Profesenovinář, zpravodajský důstojník a publicista
CommonsIon Mihai Pacepa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ion Mihai Pacepa (28. října 1928 Bukurešť – 14. února 2021 Spojené státy americké) byl rumunský dvouhvězdičkový generál Securitate, tajné policie Rumunské socialistické republiky, který v červenci 1978 přeběhl do Spojených států amerických poté, co prezident Jimmy Carter vyhověl jeho žádosti o politický azyl. Byl nejvýše postaveným přeběhlíkem z bývalého východního bloku a psal knihy a články o vnitřním fungování komunistických zpravodajských služeb. Jeho nejznámějším dílem je kniha Dezinformace.

V době svého zběhnutí zastával současně funkce poradce prezidenta Nicolae Ceauşesca, úřadujícího šéfa jeho zahraniční zpravodajské služby a státního tajemníka rumunského ministerstva vnitra.

Následně spolupracoval s americkou Ústřední zpravodajskou službou (CIA) na operacích proti bývalému východnímu bloku. CIA označila jeho spolupráci za „důležitý a jedinečný přínos pro Spojené státy americké“.[3]

Činnost v rumunských zpravodajských službách

[editovat | editovat zdroj]

Otec Iona Mihaie Pacepy (narozen 1893) vyrůstal v Alba Iulii v Sedmihradsku v Rakousku-Uhersku, kde pracoval v otcově malé továrně na kuchyňské nádobí. Dne 1. prosince 1918 se Sedmihradsko spojilo s Rumunským královstvím a v roce 1920 se Pacepův otec přestěhoval do Bukurešti, kde pracoval pro místní pobočku americké automobilky General Motors.

Narodil se v roce 1928 v Bukurešti, v letech 1947–1951 studoval průmyslovou chemii na Polytechnické univerzitě v Bukurešti, ale jen několik měsíců před ukončením studia byl odveden do Securitate a inženýrský titul získal až o čtyři roky později.[4]

V roce 1957 byl jmenován vedoucím Rumunské zpravodajské stanice v západoněmeckém Frankfurtu, kde působil dva roky. V říjnu 1959 ho ministr vnitra Alexandru Drăghici jmenoval vedoucím nového rumunského oddělení průmyslové špionáže, S&T (zkratka pro Ştiinţă şi Tehnologie). Šéfem rumunské průmyslové špionáže byl až do svého zběhnutí v roce 1978.[4] Pacepa tvrdil, že se podílel na založení rumunského automobilového průmyslu[5] a na rozvoji mikroelektronického, polymerního a antibiotického průmyslu.

V letech 1972–1978 byl také poradcem prezidenta Nicolae Ceauşesca pro průmyslový a technologický rozvoj a zástupcem šéfa Rumunské zahraniční zpravodajské služby.

Smrt

[editovat | editovat zdroj]

Zemřel na covid-19 14. února 2021 ve věku 92 let během pandemie covidu-19 ve Spojených státech amerických.[6] O jeho životě se hovořilo v pořadu Last Word na stanici BBC Radio 4 v březnu 2021.[7]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • PACEPA, Ion Mihai. Red Horizons: Chronicles of a Communist Spy Chief. [s.l.]: [s.n.], 1987. Dostupné online. ISBN 0-89526-570-2. 
  • PACEPA, Ion Mihai. Red Horizons: the 2nd Book. The True Story of Nicolae and Elena Ceaușescu's Crimes, Lifestyle, and Corruption. [s.l.]: [s.n.], 1990. Dostupné online. ISBN 0-89526-746-2. 
  • PACEPA, Ion Mihai. The Kremlin Legacy. [s.l.]: [s.n.], 1993. 
  • PACEPA, Ion Mihai. Cartea neagră a Securității. Bukurešť: [s.n.], 1999. ISBN 973-98745-4-1. 
  • PACEPA, Ion Mihai. Programmed to Kill: Lee Harvey Oswald, the Soviet KGB, and the Kennedy Assassination. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-56663-761-9. 
  • PACEPA, Ion Mihai. Dezinformace. [s.l.]: [s.n.], 2016. ISBN 9788026505273. 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ion Mihai Pacepa na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Red Horizons: the 2nd Book. The True Story of Nicolae and Elena Ceauşescu's Crimes, Lifestyle, and Corruption. [s.l.]: [s.n.], 1990. ISBN 0-89526-746-2. 
  2. ↑ Generalul Ion Mihai Pacepa, verificat dacă există pe listele electorale permanente. Care este rezultatul [online]. Gandul, 2012-08-07 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  3. ↑ BORCHGRAVE, Arnaud de. Red past in Romania’s present. The Washington Times [online]. 2004-01-13 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b DELETANT, Dennis. Ceaușescu and the Securitate : coercion and dissent in Romania, 1965-1989. Armonk, New York: M.E. Sharpe, 1995. Dostupné online. ISBN 1-56324-633-3. OCLC 32739082 S. 322–323. 
  5. ↑ PACEPA, Ion Mihai. What I Learned as a Car Czar. The Wall Street Journal [online]. 2009-06-02 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ ZBÎRNEA, Andrei. Generalul Ion Mihai Pacepa a murit de COVID în Statele Unite [online]. 2021-02-15 [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. (rumunsky) 
  7. ↑ Nawal El Saadawi (pictured), Brigadier Jack Thomas, President John Magufuli, Ion Mihai Pacepa [online]. [cit. 2022-10-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]