Jørn Utzon | |
---|---|
Narození | 9. dubna 1918 Kodaň |
Úmrtí | 29. listopadu 2008 (ve věku 90 let) Helsingør |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Hellebæk Cemetery |
Alma mater | Královská dánská akademie umění |
Povolání | architekt |
Ocenění | Emil Bissens Award (1947) Eckersbergova medaile (1957) Medaile C. F. Hansena (1967) medaile prince Evžena (1973) Královská zlatá medaile (1978) … více na Wikidatech |
Děti | Jan Utzon Kim Utzon Lin Utzon |
Rodiče | Aage Utzon[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jørn Utzon (9. dubna 1918, Kodaň – 29. listopadu 2008, Kodaň) byl dánský architekt. Jeho nejslavnější stavbou je budova Opery v Sydney v Austrálii; nicméně, ocenění za toto své životní dílo obdržel až dlouho po jeho dostavění: teprve po přelomu století získal Pritzkerovu cenu za rok 2003, čestné občanství města Sydney, čestný doktorát a také Australský řád. Jako první architekt v dějinách se dočkal ještě za svého života zápisu své stavby na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO (29. června 2007).[2]
Zemřel ve věku 90 let, 29. listopadu 2008.
Jeho vítězství v architektonické soutěži o vybudování Opery v Sydney v roce 1957 bylo velkým překvapením. Utzon zaslal do soutěže výkresy, které jen málo překračovaly úroveň předběžných náčrtů. Jeden z porotců Eero Saarinen je ale označil za dílo génia a jediné, které může podpořit.
Přesunul se do Sydney, kde dlouho dohlížel na realizaci svých plánů. Projekt se ale jeho zásluhou i vinou vnějších okolností opakovaně měnil, Utzon se po roce 1965 dostal do konfliktu s novým ministrem veřejných prací Davisem Hughesem, který nakonec přerostl v jeho odjezd z Austrálie. Stavba byla dokončena v jeho nepřítomnosti a otevřena v roce 1973.
Za problémy při výstavbě opery mohou být politické otázky, které vedly k nepřiměřeně nízko nastaveným finančním plánům a později k mnohonásobnému překročení rozpočtu. Související skandál a pokažená pověst později zabránily Utzonovi v získání dalších velkých zakázek.[3]
Navrhl ještě několik menších staveb v Dánsku, vlastní dům na Mallorce a hlavně budovu Kuvajtského národního shromáždění ve městě Kuvajt; ovšem některé jiné jeho návrhy budov, jako divadlo v Curychu, divadlo v libanonské Džajtě či stadion v saúdskoarabské Džiddě zůstaly pouze na papíře.
(výběr)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jørn Utzon na anglické Wikipedii.