Jakob Schaffner

Jakob Schaffner
Narození14. listopadu 1875
Basilej
Úmrtí23. září 1944 (ve věku 68 let)
Štrasburk
Povoláníspisovatel
OceněníVelká Schillerova cena (1930)
Goetheova medaile za umění a vědu (1932)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakob Schaffner (14. listopadu 1875 Basilej – 25. září 1944 Štrasburk) byl švýcarský německy píšící spisovatel, básník a dramatik, který se stal stoupencem nacismu.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Johanna Schaffnera (1842–1883) a Emilie rozené Müllerové (1849–1904). V roce 1883 přišel o otce, jeho matka téhož roku předala syna svým rodičům a emigrovala do USA. Od roku 1884 do roku 1891 vyrůstal v nedalekém pietistickém dětském domově na zámku Beuggen na Horním Rýnu v Bádensku. Jakob se vyučil ševcovskému řemeslu a několik let pracoval jako tovaryš v Německu. Již v této době začal psát literární texty. V roce 1908 se oženil s Friedou Barth (1884), v roce 1912 se jim narodil syn Wolf Peter.

Jako tovaryš hodně cestoval po Nizozemsku, Belgii a Francii, což silně ovlivnilo jeho pozdější tvorbu, která se z velké části zabývala cestováním. Studoval na univerzitě v Basileji a v Basileji napsal i svá raná díla. Ve svých úplných začátcích Schaffner sympatizoval s komunismem, později přešel k nacionalismu. Byl silně kritický nejen k judaismu, ale i ke křesťanství a Bibli odmítal jako "cizí sbírku textů".

Uměleckého průlomu dosáhl románem Konrad Pilater. V roce 1911 se usadil v Německu a žil ve Výmaru na Dichterweg, nedaleko Goethova zahradního domku. V roce 1912 se Schaffner s rodinou přestěhoval do Charlottenburgu. Nejslavnější román Johannes (někdy známý jako Roman einer Jugend), který vyšel v roce 1922, inspirovaly jeho zážitky z dětství a byl částečně autobiografickým příběhem o životě v sirotčinci. V roce 1930 byl jmenován čestným občanem Wyhlenu (Bádensko-Württembersko), původní komunity své matky.

Aktivity krajní pravice

[editovat | editovat zdroj]

Schaffner se později vrátil do Švýcarska a v letech 1936–1938 působil ve prospěch Národní fronty, kterou opustil spolu s Rolfem Hennem a Hansem Oehlerem – zakladateli pronacistické skupiny Bund Treuer Eidgenossen Nationalsozialistischer Weltanschauun. Zpočátku byl k nacismu skeptický, ale brzy se stal stoupencem Adolfa Hitlera, protože měl pocit, že by mohl stát v čele obnovy Evropy. Během druhé světové války se Schaffner vrátil do Německa, vstoupil do nacistické strany a pracoval jako propagandista Josepha Goebbelse, do Švýcarska se vracel jen zřídka, s výjimkou setkání s ministrem vlády Marcelem Pilet-Golazem v roce 1940 po boku Ernsta Hofmanna [de] a Maxe Leo Kellera, dvou předních členů švýcarského nacistického hnutí Národní hnutí Švýcarska.

Jakob Schaffner a jeho manželka zahynuli při spojeneckém náletu na Štrasburk. Pohřeb se konal 5. dubna 1945 za přítomnosti syna a snachy ve švýcarském Buusu (kanton Basilej-venkov), za velkých protestů obyvatelstva. Schaffner, dříve široce uznávaný spisovatel, měl po válce kvůli své podpoře nacismu v literárních kruzích značně pošramocenou pověst.

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Irrfahrten. Roman, Berlin 1905 online – Internet Archive — Neufassung: Die Irrfahrten des Jonathan Bregger, Berlin 1912
  • Die Laterne und andere Novellen, Berlin 1907
  • Die Erlhöferin. Roman, Berlin 1908
  • Hans Himmelhoch. Wanderbriefe an ein Weltkind, Berlin 1909 — Neuausgabe: Chronos, Zürich 2005
  • Konrad Pilater. Roman, Berlin 1910 — Neu bearbeitete, gekürzte Auflage: Stuttgart 1922 — Neuausgabe, mit einem biografischen Nachwort von Charles Linsmayer, Zürich 1982
  • Der Bote Gottes. Roman, Berlin 1911
  • Die goldene Fratze. Novellen, Berlin 1912
  • Geschichte der Schweizerischen Eidgenossenschaft. Eine Darstellung, Stuttgart 1915
  • Die Schweiz im Weltkrieg, Berlin 1915
  • Das Schweizerkreuz. Novelle, Berlin 1916 — Neuausgabe als: Das Liebespfand, Stuttgart 1942
  • Der Dechant von Gottesbüren. Roman, Berlin 1917
  • Die deutsche Auferstehung. Deutschlands Rettung durch die deutsche Erde!, Berlin 1919
  • Die Weisheit der Liebe. Roman, Leipzig 1919
  • Die Erlösung vom Klassenkampf, Leipzig 1920
  • Kinder des Schicksals. Roman, Leipzig 1920
  • Der Passionsweg eines Volkes 1918–1920, Leipzig 1920
  • Johannes. Roman einer Kindheit, Stuttgart 1922 (Bd. 1 der Johannes-Tetralogie) online – Internet Archive — Neuausgabe, mit einem Nachwort von Peter Hamm: Nagel & Kimche, Zürich 2005
  • Das Wunderbare. Roman, Stuttgart 1923
  • Brüder. Zwei Erzählungen, Stuttgart 1925
  • Die Glücksfischer. Roman, Stuttgart 1925
  • Das große Erlebnis. Roman, Stuttgart 1926
  • Das verkaufte Seelenheil. Eine Erzählung. Im Insel Verlag, Leipzig 1927
  • Die Jünglingszeit des Johannes Schattenhold. Roman, Stuttgart 1930 (Bd. 2 der Johannes-Tetralogie)
  • Eine deutsche Wanderschaft. Roman, Berlin 1933 (Bd. 3 der Johannes-Tetralogie)
  • Offenbarung in deutscher Landschaft. Eine Sommerfahrt, Stuttgart 1934
  • Larissa, Berlin 1935
  • Volk zu Schiff. Zwei Seefahrten mit der KdF-Hochseeflotte, Hamburg 1936
  • Berge, Ströme und Städte. Eine schweizerische Heimatschau, Stuttgart 1938
  • Die Landschaft Brandenburg, Hamburg 1938
  • Kampf und Reife. Roman, Stuttgart/Berlin 1939 (Bd. 4 der Johannes-Tetralogie)
  • Die schweizerische Eidgenossenschaft und das Dritte Reich, Vortrag, 1939
  • Der ewige Weg im Bundesbrief von 1291, Zürich 1940
  • Der Aufgang des Reiches Heinrich I., Berlin 1940
  • Der Schicksalsweg des deutschen Volkes, Berlin 1940
  • Die Klarinette. Erzählung. Deutsche Volksbücher, Wiesbaden 1941
  • Das Reich in uns, Berlin 1943
  • Das kleine Weltgericht. Schauspiel, Stuttgart 1943
  • Stadtgänge. Frühe Erzählungen. Hrsg. v. Charles Linsmayer. Arche, Zürich 1979

V češtině

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jakob Schaffner na německé Wikipedii a Jakob Schaffner na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Heinrich Pälmer: Daseinsproblem und Lebensgefühl im Werk Jakob Schaffners. Lipstadt i. W. 1933
  • Anny Matthey: Über die Kunst des Gestaltens in der erzählenden Dichtung Jakob Schaffners. Univ. Diss., Marburg 1934
  • Pio Fässler: Jakob Schaffner. Leben und Werk. Rascher, Zürich u. a. 1936
  • Annemarie Wettstein: Die Wertwelt des Dichters Jakob Schaffner, dargestellt an seinem Werk und Leben. Triltsch, Würzburg 1938
  • Viktor Ott: Studien zur Darstellung des Kindes in der modernen Schweizer Erzählungsliteratur. Tschudy, St. Gallen 1944
  • Hans Bänziger: Heimat und Fremde. Ein Kapitel «tragische Literaturgeschichte» in der Schweiz: Jakob Schaffner, Robert Walser, Albin Zollinger. Francke, Bern 1958
  • Hans Broger: Jakob Schaffner «Konrad Pilater» und «Johannes». Chemoprint, Gießen 1963
  • Karl Schmid: Unbehagen im Kleinstaat. Untersuchungen über Conrad Ferdinand Meyer, Henri-Frédéric Amiel, Jakob Schaffner, Max Frisch, Jacob Burckhardt. Artemis, Zürich 1963
  • Dieter Fringeli: Ein helvetisches Ärgernis. Das Tabu Jakob Schaffner. In: Dichter im Abseits. Artemis, Zürich 1974, S. 15–31
  • Karl Graf: Zum 100. Geburtstag von Jakob Schaffner (14. November 1975). In: Baselbieter Heimatblätter, Organ der Gesellschaft für Baselbieter Heimatforschung, Bd. 40, 1975, Heft 4, S. 610–614 (Digitalisat).
  • Hans Bänziger: Glücksfischer und Auswanderer. Zu Jakob Schaffner. Auch ein Fall von Exilliteratur? In: Schweizer Monatshefte 55 (1975–1976), S. 624–634
  • Martin Crabtree: Jakob Schaffner. Die Suche nach einer Heimat in den Romanen «Johannes» und den beiden Fassungen der «Glücksfischer». Univ. Microfilms, Ann Arbor/Michigan 1978
  • Hermann Affolter: Beitrag zu einem wichtigen Abschnitt im Leben des Dichters Jakob Schaffner. In: Akten des 6. Internationalen Germanistenkongresses (Basel), Bern 1980, S. 153–158.
  • Urs Gehrig: Leben strebt ins Werk, und Werk will wieder Leben werden. Wandel und Konstanz in Leben und Werk von Jakob Schaffner. Lizentiatsarbeit, Univ. Zürich 1990
  • Christoph Siegrist: Der zerrissene Jakob Schaffner: überzeugter Nationalsozialist und Schweizer Patriot. In: Aram Mattioli (Hrsg.): Intellektuelle von rechts. Orell Füssli, Zürich 1995, S. 55–72.
  • Reto Caluori: Jakob Schaffner. In: Andreas Kotte (Hrsg.): Theaterlexikon der Schweiz. Band 3, Chronos, Zürich 2005, S. 1582.
  • Charles Linsmayer: Schaffner, Jakob. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 22, Duncker & Humblot, Berlin 2005, S. 538 (Digitalisat).
  • Christof Wamister (Hrsg.): Es ging am Anfang nicht leicht mit uns. Der Briefwechsel Jakob Schaffner – Hermann Hesse. Chronos, Zürich 2009.
  • Wolfgang Proske (Hrsg.): (= . Band 6). 1. Auflage. Kugelberg, Gerstetten 2017, S. 261 ff.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]