Jakov Kreizberg

Jakov Kreizberg
Rodné jménoYakov Mayevich Bychkov,
Narození24. října 1959
Leningrad
Úmrtí15. března 2011 (ve věku 51 let)
Monte Carlo
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Alma materMichiganská univerzita
Mannes College The New School for Music
Povolánídirigent a šéfdirigent
OceněníČestný odznak Za vědu a umění
ChoťAmy Anderssonová
PříbuzníSemjon Byčkov (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jakov Kreizberg (též Yakov Kreizberg, či Jakow Kreizberg, rusky Яков Крейцберг, původně Jakov Majevič Byčkov / Яков Маевич Бычков, 24. října 1959, Leningrad, SSSR – 15. března 2011, Monte Carlo) byl americký dirigent ruského židovského původu s rakouským občanstvím a bratr dirigenta Semjona Byčkova.

Život a činnost

[editovat | editovat zdroj]

Své hudební vzdělání začal Kreizberg ve vlasti v oboru klavír, skladba a dirigování. V 16 letech emigroval do USA, kde pokračoval ve studiích na Mannes College a na Michiganské univerzitě v Ann Arboru. Byl žákem Leonarda Bernsteina. Kvůli častým záměnám jména s bratrem, dirigentem Semjonem Byčkovem, si změnil příjmení na Kreizberg, rodné příjmení matky.

V roce 1988 se Yakov Kreizberg oženil se svou žačkou, dirigentkou Amy Anderssonovou, s níž má syny Davida (* 1991) a Daniele (* 1997).[1]

Od roku 1992 dirigoval mj. Londýnský symfonický orchestr, Orchestre de Paris, Gewandhausorchester v Lipsku, Českou filharmonii, Ruský národní orchestr, Newyorskou filharmonii, Philadelphský Orchestra, Chicago Symphony Orchestra a Los Angeles Philharmonic.

Kreizberg byl šéfdirigentem Nizozemský filharmonický orchestr a Nizozemský komorní orchestr, a jako první hostující dirigent Vídeňských symfoniků. V letech 1988 až 1994 byl generálním hudebním ředitelem Gemeinschaftstheater Krefeld/Mönchengladbach, v letech 1994 až 2001 Komické opery v Berlíně. Od roku 2009 zastával pozici uměleckého vedoucího Orchestre Philharmonique de Monte Carlo, se kterým natočil vlastní CD. Diskografie zahrnuje mj. symfonie Antonína Dvořáka a bratislavského rodáka Franze Schmidta.

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

Kreizberg natočil mj. symfonie Antonína Dvořáka a Franze Schmidta.

S různými tělesy dále natočil hudební disky pro Pentatone. Úzce také spolupracoval s houslistkou Julií Fischerovou,[2] a společně získali mj. ocenění Diapason d’or a Echo. V roce 1997 byl Kreizberg vyznamenán Cenou německé kritiky. Za svou nahrávku 7. symfonie Antona Brucknera s Vídeňskými symfoniky v roce 2006 byl nominován ve dvou kategoriích na cenu Grammy a v kategorii „Best orchestral performance“.

V roce 2007 získal za zásluhy o hudební kulturu v rakouský čestný kříž za vědu a umění. V letech 2007 a 2008 ve Vídni dirigoval Koncert Národního svátku, který se od roku 2006 konal každoročně. V roce 2008 získal rakouské čestné občanství.

Závěr života

[editovat | editovat zdroj]
Hrob Jakova Kreizberga na Vídeňském ústředním hřbitově

14. února 2011 dirigoval svůj poslední koncert v amsterdamské Concertgebouw s Nizozemským filharmonickým orchestrem. 15. března 2011 po dlouhé těžké nemoci zemřel a jeho popel byl 8. října 2011 uložen do čestného hrobu města Vídně na Vídeňském ústředním hřbitově (oddíl 40, číslo 179).

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yakov Kreizberg na německé Wikipedii.

  1. ↑ 2011 03 19 035729 Zpráva o Kreizbergově úmrtí, Artsjournal.com. www.artsjournal.com [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-19. 
  2. ↑ Ich werde Yakov bei mir behalten, Herlinde Koelblová: Interview s Julií Fischerovou, ZEIT Online, 28. července 2011

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]