Jean-Paul-Gilles Martini | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Johann Paul Ägidius Martin |
Jinak zvaný | „Martini il Tedesco“, „Johann Paul Ägidius Schwarzendorf“ |
Narození | 31. srpna 1741 nebo 1. září 1741 Freystadt |
Úmrtí | 14. února 1816 (ve věku 74 let) Paříž |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise |
Žánry | opera |
Povolání | hudební skladatel, muzikolog a hudební pedagog |
Významná díla | Plaisir d'amour |
Sídlo | Nancy (od 1760) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean-Paul-Égide Martini (31. srpna 1741 Freystadt – 14. února 1816 Paříž) byl francouzský hudební skladatel německého původu, představitel klasicismu.
Narodil se v Bavorském kurfiřtství jako Johann Paul Aegidius Martin, jeho otcem byl varhaník Andreas Martin.[1] Absolvoval jezuitský seminář v Neuburgu, studium filozofie ve Freiburgu nedokončil. Od roku 1760 žil v Nancy a od roku 1764 v Paříži. Vystupoval také pod jmény Johann Schwarzendorf, Martini Il Tedesco nebo Jean-Paul-Gilles Martini. Sloužil v husarském pluku a byl členem zednářské lóže Les Amis Reunis. Roku 1788 byl jmenován hlavním skladatelem francouzského královského dvora. V letech 1796 až 1802 působil na Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris.[2]
Jeho nejznámějším dílem je píseň „Plaisir d'amour“, k níž napsal slova Jean-Pierre Claris de Florian. Skladbu aranžoval Hector Berlioz, zpívali ji Nana Mouskouri, Charles Aznavour a Mireille Mathieu, zazněla ve filmu Dědička, Elvis Presley použil melodii ve svém hitu „Can't Help Falling in Love“.[3] Je také autorem oper Annette et Lubin, L'amoureux de quinze ans, Henry IV, ou La bataille d'Ivry a Le Droit du Seigneur, věnoval se i vojenským pochodům a církevní hudbě. V roce 1815 složil rekviem za krále Ludvíka XVI., které bylo provedeno v bazilice Saint-Denis.
Je pohřben na hřbitově Père-Lachaise. V desátém pařížském obvodu je po něm pojmenována slepá ulice Impasse Martini. Německý spisovatel Hans Regensburger o něm napsal životopisný román.