Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet

Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
Narození13. února 1805
Düren
Úmrtí5. května 1859 (ve věku 54 let)
Göttingen
Místo pohřbeníGöttingen
BydlištěPrusko
Alma materUniverzita v Bonnu
Povolánímatematik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléVratislavská univerzita
Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně
Univerzita v Göttingenu
Humboldtova univerzita
OceněníMaxmiliánův řád pro vědu a umění (1855)
zahraniční člen Královské společnosti (1855)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Pour le Mérite
ChoťRebecka Mendelssohnová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet (13. únor 18055. květen 1859) byl německý matematik. Zasahoval aktivně do teorie čísel, matematické analýzy i matematické statistiky. Jeho jménem je nazváno Dirichletovo rozdělení, Dirichletova funkce, Dirichletův princip apod.

Dirichletovi předkové pocházejí z belgického města Richelet, odtud také pochází jeho nezvyklé jméno (le jeune de Richelet = mladík z Richelet). Sám Dirichlet se narodil v Düren, kde byl jeho otec poštmistrem. Studoval v Kolíně nad Rýnem, jedním z jeho učitelů byl Georg Simon Ohm. Střední školu ukončil v 16 letech, německé univerzity však tehdy nenabízely špičkové vzdělání a Dirichlet se rozhodl studovat v Paříži. Zde se setkal s řadou vynikajících matematiků té doby (Legendre, Poisson, Fourier, Laplace,…). Až do roku 1825 byl zaměstnán u generála Foye, který patřil k vynikajícím velitelům za Napoleona. Po smrti Foye se odstěhoval do Německa, kde v roce 1827 ukončil studium na univerzitě v Bonnu. V roce 1831 se Dirichlet oženil, vzal si sestru slavného skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Po krátkém působení ve Vratislavi (Breslau) začal Dirichlet vyučovat na univerzitě v Berlíně, kde zůstal až do roku 1855. Pak přesídlil do Göttingenu, kde zaujal místo zemřelého C. F. Gausse. V roce 1858 byl stižen srdečním záchvatem a 5. května 1859 umřel.

Dirichlet je známý svou prací z obrou teorie čísel (Dirichletova věta o prvočíslech v aritmetických posloupnostech, Dirichletova věta o aproximaci) či matematické analýzy (např. Dirichletova funkce – první přijatá „netradiční“ funkce, dále věta o konvergenci Fourierovy řady, Dirichletův integrál atd.). Zasáhl i do teorie pravděpodobnosti (Dirichletovo rozdělení), do geometrie, matematické statistiky a dalších oborů.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]