Johann Sigismund Kusser | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 1660 Bratislava |
Úmrtí | prosinec 1727 (ve věku 66–67 let) Dublin |
Žánry | opera a klasická hudba |
Povolání | hudební skladatel a dirigent |
Rodiče | Johann Kusser st. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Johann Sigismund Kusser, či Ján Zigmund Kusser, psán také Cousser, (13. února 1660 Bratislava – před 17. listopadem 1727 Dublin, Irsko) byl hudební skladatel slovenského původu, působící v Německu, Francii a Irsku.
Ján Zigmund Kusser byl synem bratislavského protestantského kantora Jána Kussera (1626–1695). V roce 1674 se rodina přestěhovala do Stuttgartu. O dva roky později odešel do Paříže, kde strávil následujících šest let v paláci Versailles. Komponovat ve francouzském stylu jej učil dvorní skladatel Jean-Baptiste Lully. V říjnu 1683 odešel do Německa a byl zaměstnán u knížecích dvorů v Baden-Badenu a v Ansbachu. V roce 1690 se stal šéfdirigentem opery v Braunschweigu a oženil se s Hedwigou Melusine von Damm, dcerou místního radního. V Braunschweigu napsal 8 oper. Neshody s libretistou a dvorním básníkem Friedrichem Ch. Bressandem vedly k tomu, že Kusser odešel v roce 1694 do Hamburku, kde si pronajal vlastní divadlo. Zreformoval dosavadní způsob uvádění operních představení podle francouzského a italského vzoru. Herce a zpěváky osobně vyučoval a byl velmi oblíbený.
V roce 1695 Hamburk opustil a působil krátce v Norimberku a Augsburgu. V letech 1698–1704 byl dirigentem ve Stuttgartu. Absolvoval dvě studijní cesty po Itálii a konečně v roce 1710 odešel do Irska. Až do své smrti pak působil jako kapelník nejstarší irské univerzity Trinity College v Dublině. V roce 1716 byl poctěn tituly „Chief Composer“ a „Master of the Musick, attending His Majesty's State in Ireland“. Mezi jeho povinnosti patřila hudba ke slavnostním státním příležitostem, jako např. každoroční narozeninová gratulace anglickému králi.
Dílo Johanna Sigismunda Kussera je uváděno pouze příležitostně. Ovlivnilo však celou generaci hudebních skladatelů, mezi nimi jsou např. Reinhard Keiser, Johann Mattheson, Georg Philipp Telemann, Christoph Graupner, Georg Caspar Schürmann či Georg Friedrich Händel.