Josefa de Óbidos | |
---|---|
Rodné jméno | Josefa de Ayala Figueira |
Narození | 1630 Sevilla |
Úmrtí | 22. července 1684 (ve věku 53–54 let) Óbidos |
Povolání | malířka a umělkyně |
Rodiče | Baltazar Gomes Figueira[1] |
Příbuzní | Bernabé de Ayala |
Funkce | dvorní malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josefa de Óbidos, rodným jménem Josefa de Ayala e Cabrera (asi 1630, Sevilla – 22. července 1684, Óbidos), byla portugalská malířka narozená ve Španělsku, představitelka baroka.
Začínala rytinami, nejstarší známé jsou z roku 1646, z doby, kdy jí bylo teprve šestnáct let. Poté malovala oltářní obrazy pro kostely (kostel Panny Marie v Óbidosu, karmelitánský klášter Cascais) i portréty (Faustino das Neves, 1670) a zátiší, což byl žánr do té doby v portugalském malířství neobvyklý a vzbudil obrovský zájem, jež z Josefy udělal velmi bohatou ženu.[2] Byla jednou z prvních finančně nezávislých žen v Portugalsku. Některé obrazy podepisovala společně se svým otcem, rovněž malířem. Malé městečko Óbidos, které vtělila i do své signatury a uměleckého jména, zvolila pro život mj. protože zde nebyl malířský cech, který by ji mohl omezovat, nebo mít problém s tím, že je žena. Uvědomělost její ženské emancipace dokazuje i fakt, že ve své závěti zdůraznila, že její (nemalý) majetek se nesmí dostat do rukou žádného muže, zdědily ho neteře.[3]