Josquin Desprez
| Josquin Desprez | |
|---|---|
 Josquin Des Prez - dřevoryt z roku 1611 podle ztracené olejomalby z doby Josquinova života | |
| Základní informace | |
| Narození | 1455 Beaurevoir nebo Vermandoiské hrabství |
| Úmrtí | 27. srpna 1521 (ve věku 65–66 let) Condé-sur-l'Escaut |
| Žánry | mše, moteto a šanson |
| Povolání | hudební skladatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josquin Desprez [žoskén depré] (nebo Josquin des Prez, často pouze Josquin, případně nizozemsky Josken/Joseph Van De Velde a latinsky Josquinus/Jodocus Pratensis; asi 1440 – 27. srpna 1521) byl franko-vlámský renesanční hudební skladatel. Byl nejslavnějším evropským hudebním skladatelem mezi Dufayem a Palestrinou a je zpravidla považován za ústřední postavu franko-vlámské školy. Historici hudby ho často považují za prvního mistra vrcholného renesančního polyfonního stylu vokální hudby, který vznikal právě v době jeho života.
Během 16. století si Josquin postupně získával pověst největšího skladatele své doby a jeho mistrovská technika a výrazovost byly obdivovány a napodobovány. Autoři tak odlišní jako Baldassare Castiglione a Martin Luther psali o jeho reputaci a slávě, zatímco teoretici jako Heinrich Glarean and Gioseffo Zarlino měli za to, že jeho styl se nejvíce blíží k dokonalosti.[1] Byl tak obdivován, že mu kopisté připisovali různé anonymní skladby, pravděpodobně aby šly lépe na odbyt.[2] Josquinovi se připisuje nejméně 374 skladeb;[3] po vzniku moderních analytických metod však bylo jeho autorství v mnoha případech zpochybněno na základě odlišného hudebního stylu nebo pramenných důkazů. Přes Josquinovu kolosální reputaci, která přetrvala až do počátku barokní éry a byla obnovena ve 20. století, je jeho životopis plný mezer a nevíme téměř nic o jeho osobnosti. Jediné dochované dílo, které by mohlo být psáno jeho vlastní rukou, je načrtnuto na zdi Sixtinské kaple a jediná soudobá zmínka o jeho charakteru se nachází v dopise ferrarskému vévodovi Ercolovi I. d'Este. Životy mnoha méně významných renesančních komponistů jsou zdokumentovány lépe než život Josquinův.[4]
Josquin psal duchovní i světskou hudbu a využíval všechny významné vokální formy své doby, mše, moteta, šansony a frottoly. Ve své době byl oslavován jak za své melodické nadání, tak za využívání důmyslné techniky. Rád zkoušel řešit kompoziční problémy různými způsoby v po sobě následujících kompozicích podobně jako Igor Stravinskij více než 400 let později. Někdy psal ve strohém stylu bez jakékoli ornamentace, a jindy tvořil hudbu vyžadující od interpretů značnou virtuozitu.[5] Heinrich Glarean napsal roku 1547, že Josquin nebyl jen „skvělým virtuózem“ (latinský originál lze ovšem přeložit i „vychloubačem“), ale byl schopen se projevit i jako „posměváček“ a používat účinně satiru.[6] I když se soudobé josquinovské bádání zaměřuje na odstraňování skladeb – včetně některých nejslavnějších – z „Josquinova kánonu“ a jejich připisování jiným dobovým skladatelům, přesto i zbývající hudba patří k tomu nejvýznamnějšímu a nejtrvalejšímu z odkazu renesance.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josquin des Prez na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josquin Desprez na Wikimedia Commons - Medieval.org – discografie
- Poslech písní
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Brown, Howard M. "Chanson" The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. London, Macmillan, 1980. (20 vol.) ISBN 1-56159-174-2.
- Duffin, Ross W., ed. A Josquin Anthology. Oxford University Press, 1999. ISBN 0-19-353218-2
- Gleason, Harold, and Warren Becker. Music in the Middle Ages and the Renaissance. Bloomington, Indiana: Frangipani Press, 1981. ISBN 0-89917-034-X.
- Godt, Irving. "Motivic Integration in Josquin's Motets" Journal of Music Theory vol. 21 no. 2 (Autumn, 1977), pp. 264–292.
- International Josquin Symposium, Willem Elders, and Frits de Haen. Proceedings of the International Josquin Symposium. Utrecht: Vereniging voor Nederlandse Muziekgeschiedenis, 1986. ISBN 90-6375-148-6
- Macey, Patrick. Bonfire Songs: Savonarola's Musical Legacy. Oxford, Clarendon Press. 1998. ISBN 0-19-816669-9.
- Macey, Patrick. "Josquin des Prez" Grove Music Online, ed. L. Macy. (Staženo 8. října 2006) www.grovemusic.com Archivováno 16. 5. 2008 na Wayback Machine. (placená stránka)
- Noble, Jeremy. "Josquin Desprez (works)" The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. London, Macmillan, 1980. (20 vol.) ISBN 1-56159-174-2.
- Pietschmann, Klaus. "Ein Graffito von Josquin Desprez auf der Cantoria der Sixtinischen Kapelle" Die Musikforschung vol. 52 no. 2 (1999), pp. 204–207.
- Reese, Gustave. Music in the Renaissance. New York: W.W. Norton, 1954. ISBN 0-393-09530-4.
- Reese, Gustave. „Josquin Desprez (biography)“ The New Grove Dictionary of Music and Musicians, ed. Stanley Sadie. London, Macmillan, 1980. (20 vol.) ISBN 1-56159-174-2.
- Sherr, Richard, ed. The Josquin Companion. Oxford: Oxford Univ. Press, 2000. ISBN 0-19-816335-5.
