Jost Gippert | |
---|---|
Narození | 12. března 1956 (68 let) Hattingen |
Povolání | jazykovědec a vysokoškolský učitel |
Alma mater | Marburská univerzita |
Témata | Kavkazské jazyky |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jost Gippert (* 12. března 1956 ve Winz-Niederwenigernu, dnešním Hattingenu) je německý jazykovědec a kavkazolog, profesor srovnávací lingvistiky na Institutu empirické jazykovědy na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem a autor řady vědeckých publikací.[1]
V roce 1972 absolvoval Leibnizovo gymnázium v Essen-Altenessen. Mezi lety 1972 až 1977 studoval srovnávací jazykovědu, indologii, japanologii a sinologii na univerzitách v Marburgu a Berlíně (Svobodná univerzita Berlín). Po studiu obdržel v roce 1977 titul doktora filozofie za svou práci o syntaxu infinitivních tvarů v indoevropských jazycích. Mezi lety 1977 až 1990 pracoval na různých pozicích jako vědecký pracovník, vysokoškolský asistent a lektor v Berlíně, Vídni a Salcburku. Jakožto vědecký pracovník orientální matematické lingvistiky se se svou prací o íránských přejatých slovech v arménštině a gruzínštině habilitoval v roce 1991 na univerzitě v Bambergu. Jost Gippert vyučuje od roku 1994 srovnávací jazykovědu na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 1996 je členem Vědecké akademie Gelati (Gruzie), od roku 2002 Turfanské komise a od roku 2007 je členem jazykového centra na Berlínskobraniborská akademie věd (Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften).
V roce 1997 byl jmenován čestným profesorem Sulkhan Saba Orbelianiho univerzity v Tbilisi (Gruzie), v roce 2009 čestným doktorem Ivane Javakhishviliho univerzity tamtéž a v roce 2013 čestným doktorem Šota Rustaveliho univerzity v Batumi.
K hlavním bodům jeho práce od jeho jmenování na profesuru srovnávací jazykovědy na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1994 patří kromě indoevropských jazyků a jejich historie také obecná jazyková typologie a jazyky oblasti Kavkazu, kterým se pod jeho vedením v nedávné době věnují různé projekty mezinárodní spolupráce. Jako matematický lingvista sám inicioval a od roku 1987 spravuje projekt TITUS, který se zaměřuje na elektronické zpřístupnění primárních textových dat různých indoevropských a příbuzných jazyků. Těžištěm jeho vědecké práce jsou mimo jiné historická srovnávací jazykověda, jazyková typologie, elektronické korpusy, multimediální jazyková dokumentace a elektronická analýza manuskriptů.
Jost Gippert je zakladatelem a vedoucím projektu TITUS (Thesaurus Indogermanischer Text- und Sprachmaterialien)[2], který se zaměřuje na kompletní digitální evidenci textových materiálů starých indoevropských jazyků a příbuzných jazyků (od roku 1987). V roce 1999 inicioval projekt ARMAZI (Kavkazské jazyky a kultury: Elektronická dokumentace)[3] zaměřený na kompletní digitální evidenci materiálů z kavkazských jazyků, z něhož mezitím vzešel projekt Gruzínského národního korpusu.
Od roku 2010 vede Jost Gippert projekt "Digital Humanities Hessen: Integrované zpracování a vyhodnocení korpusu" v rámci "Federální ofenzívy pro rozvoj vědecko-hospodářské excelence" (LOEWE) spolkové země Hesensko (společný projekt Frankfurtské univerzity, Technické univerzity v Darmstadtu a Frankfurtského Goetheho muzea)
Orientálními manuskripty se Jost Gippert intenzivně zabývá od poloviny devadesátých let v rámci projektů soustředících se na digitalizaci manuskriptů (např. tocharských manuskriptů berlínské Turfanské sbírky) či palimpsestů. (např. kavkazsko-albánské palimpsest-manuskripty z Sinaje). V rámci této činnosti byl v roce 2009 hostujícím vědeckým pracovníkem výzkumné skupiny "Kultury manuskriptů" na Univerzitě v Hamburku. V letním semestru 2013 již podruhé působil v Hamburku jako "Petra Kappert Fellow", kde se spoluúčastnil na zpracování "Encyklopedie kultur manuskriptů v Asii a Africe" a příručky "Srovnávací studia orientálních manuskriptů".