Jurij Oganesjan | |
---|---|
Narození | 14. dubna 1933 (91 let) Rostov na Donu |
Bydliště | Jerevan (od 1939) Dubna |
Národnost | Arméni |
Alma mater | Národní výzkumná jaderná univerzita (do 1956) |
Povolání | jaderný fyzik a fyzik |
Zaměstnavatel | Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně |
Ocenění | Státní cena SSSR (1975) Kurčatovova medaile (1989) Čestná oborová medaile Ernsta Macha (2000) Lise Meitner Prize (2000) Lomonosovova zlatá medaile (2017) … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1965) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jurij Colakovič Oganesjan (rusky Юрий Цолакович Оганесян, * 14. dubna 1933) je ruský (resp. sovětský) jaderný fyzik arménského původu z Rostova na Donu.[1] Oganesjan je považován za předního světového výzkumníka v oblasti supertěžkých prvků.[2] Spolu se svým týmem objevil nejtěžší známé prvky v periodické tabulce.[3][4] Aktuálně je jedinou žijící osobou, po které byl pojmenován chemicky prvek (oganesson).
Ve věku 28 let (roku 1961) se připojil do skupiny Georgije Fljorova v sovětském Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně.[2]
Oganesjan je vědecký vedoucí Fljorovy laboratoře jaderných reakcí (LJR).[5] V roce 2009 vědci ve Spojených státech potvrdili, že Oganessjanův tým objevil flerovium o více než deset let předtím.[6] Ve svém výzkumu se zabývá ostrovem stability. Pokračuje rovněž v hledání olivínu v pallasitech v naději, že nalezne supertěžké prvky v přírodě.[2]
V listopadu 2016 oznámila IUPAC, že na Oganesjanovu počest prvek 118 ponese jméno oganesson.[7][8][9] Již před tímto oznámením bylo několik prvků pojmenováno po lidech,[pozn. 1] ale pouze seaborgium bylo rovněž pojmenováno po tehdy žijící osobě (Glennu Seaborgovi).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yuri Oganessian na anglické Wikipedii.