Józef Pankiewicz | |
---|---|
Portrét Józefe Pankiewicze | |
Narození | 29. listopadu 1866 Lublin |
Úmrtí | 4. července 1940 (ve věku 73 let) La Ciotat |
Místo pohřbení | Powazkowský hřbitov |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Varšavě |
Povolání | malíř, vysokoškolský učitel a grafik |
Ovlivněný | Barbizonská škola Claude Monet Pierre Bonnard Aleksander Gierymski Wojciech Gerson … více na Wikidatech |
Ocenění | Řád znovuzrozeného Polska (1933) Zlatý Akademický vavřín rytíř Řádu čestné legie |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Józef Pankiewicz (29. listopadu 1866, Lublin – 4. července 1940, La Ciotat) byl polský impresionistický malíř, grafik a pedagog, který většinu své kariéry strávil ve Francii.[1]
V letech 1884 až 1885 studoval na Škole výtvarných umění ve Varšavě u Wojciecha Gersona a Aleksandra Kamińského. Po získání stipendia odjel studovat do Petrohradu na Carskou akademii umění.[2]
V roce 1889 odjel se svým ateliérovým partnerem Władysławem Podkowińským do Paříže na Exposition Universelle, kde získal stříbrnou medaili za obraz zeleninového trhu. Během svého pobytu byl ovlivněn francouzským impresionismem a po návratu se v Polsku snažil zavést nejnovější francouzské trendy. Za to byl silně kritizován. Přesto vytrval a vytvořil sérii portrétů inspirovaných dílem Jamese McNeilla Whistlera. Jeho portrét „Mrs. Oderfeld and her Daughter“ získal zlatou medaili na Exposition Universelle a rovněž byl vystaven v pařížském salonu.[2]
V roce 1897 se stal jedním ze zakládajících členů Spolku polských umělců „Sztuka“. Následujících devět let nepřetržitě cestoval po západní Evropě, až byl v roce 1906 jmenován profesorem na krakovské Akademii výtvarných umění. Rovněž cestoval po pobřeží Středozemního moře, a vytvořil rozsáhlou sérii krajin a pohledů na města, v nichž se stále více projevoval vliv Paula Cézanna.[2]
Během První světové války žil ve Španělsku, kde se seznámil s Robertem Delaunayem. Jeho tvorba se přikláněla zejména k fauvismusu. Stal se vůdcem skupiny mladých umělců známých jako kapisté (koloristé), jejíž členové se stavěli proti romantické tradici v polském umění. V roce 1923 se vrátil na krakovskou Akademii. Po roce 1925 byl ředitelem její pobočky v Paříži.[2]
V meziválečném období se jeho styl opět měnil. Stal se dekorativnějším a namaloval řadu zátiší. Pokračoval také v malování krajin v jižní Francii. V roce 1927 byl jmenován členem Řádu čestné legie. V roce 1933 mu byl udělen Řád znovuzrozeného Polska. V roce 1936 se u příležitosti jeho sedmdesátých narozenin konala velká výstava jeho děl v Národním muzeu. Následující rok odešel do důchodu a usadil se v La Ciotat u Marseille, kde 4. července 1940 zemřel.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Józef Pankiewicz na anglické Wikipedii.