Kaarlo Juho Ståhlberg | |
---|---|
Ståhlberg v roce 1919 | |
1. prezident Finska | |
Ve funkci: 27. července 1919 – 1. března 1925 | |
Předseda vlády | Kaarlo Castrén Juho Vennola Rafael Erich Aimo Cajander Kyösti Kallio Lauri Ingman |
Předchůdce | úřad vznikl |
Nástupce | Lauri Kristian Relander |
Stranická příslušnost | |
Členství | Finská národní pokroková strana |
Rodné jméno | Carl Johan Ståhlberg |
Narození | 28. ledna 1865 Suomussalmi, Finsko |
Úmrtí | 22. září 1952 (ve věku 87 let) Helsinky, Finsko |
Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
Choť | Hedvig Ståhlberg (1893–1917) Ester Ståhlberg (1920–1950) |
Rodiče | Johan Gabriel Ståhlberg a Amanda Gustava Castrén |
Děti | Kaarlo Ståhlberg Kyllikki Tuominen Elli Schauman |
Příbuzní | Hedvig Ståhlberg (druhý bratranec) Kaarlo Ståhlberg (vnuk) |
Alma mater | Helsinská univerzita Imperiální Alexandrova univerzita Oulun Lyseon Lukio |
Profese | politik, vysokoškolský učitel a advokát |
Náboženství | luteránství |
Ocenění | velkokříž Řádu bílé růže (1919) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1919) Kříž svobody (1920) velkokříž Řádu tří hvězd (1926) velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska |
Podpis | |
Commons | Kaarlo Juho Ståhlberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaarlo Juho Ståhlberg (28. ledna 1865, Suomussalmi – 22. září 1952, Helsinky) byl finský právník a politik. V rozmezí let 1908–1918 pracoval jako profesor práv na Helsinské univerzitě. Dále stál u zrodu Finské národní pokrokové strany. Po vzniku samostatného Finska v roce 1917 se stal aktivním v politickém životě, což jej dovedlo roku 1919 do úřadu prvního prezidenta nezávislého Finska (jeho mandát vypršel roku 1925). Účastnil se také voleb v roce 1931 a 1937 (finský prezident úřaduje vždy šest let), ale ani jednou nezískal potřebný počet hlasů pro zvolení.
Roku 1920 získal estonské vyznamenání "Kříž Svobody" první třídy.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaarlo Juho Ståhlberg na polské Wikipedii.